I. AROMATERAPIE 

Definice aromaterapie

Cílené využití přírodních éterických olejů, absolue, extraktů CO2 a hydrolátů k ovlivňování fyzických potíží a psychického/emočního stavu u zdravé i nemocné osoby (a/nebo zvířete).

Rozdělení aromaterapie

Medicínská aromaterapie

Cílené léčebné využití přírodních éterických olejů, absolue, extraktů CO2 a hydrolátů k ovlivňování fyzických potíží a psychického/emočního stavu u zdravé i nemocné osoby (a/nebo zvířete) osobou s uceleným medicínským a aromaterapeutickým vzděláním. 

Přístup založený na důkazech (evidence-based):

A. Aplikovaný alopaticky (řeší příznaky nemoci a jejich původce obvykle léčivy s opačným působením).

B. Aplikovaný holisticky / celostně (hledá a řeší příčiny i následky v pochopení propojenosti mysli, emocí a těla).

Odborná aromaterapie

Cílené využití přírodních éterických olejů, absolue, extraktů CO2 a hydrolátů k ovlivňování fyzických potíží a psychického/emočního stavu u zdravé i nemocné osoby (a/nebo zvířete) osobou s uceleným aromaterapeutickým vzděláním. 

Odborná aromaterapie je komplementární metoda, která nenahrazuje, ale doplňuje konvenční medicínskou léčbu.

Přístup: 

A. Klinický založený na důkazech (evidence-based); poskytovaný primárně ve zdravotnických zařízeních ve spolupráci s ošetřujícími lékaři, či jiným zdravotnickým personálem:

a) aplikovaný alopaticky,

b) aplikovaný holisticky.

B. Empirický (na základě empirických zkušeností), vycházející z tzv. dobré praxe, aplikovaný holisticky, a to zejména v soukromé praxi, případně ve zdravotnických zařízeních.

Poznámka: V praxi se oba přístupy mohou volně prolínat.

Kdo poskytuje aromaterapeutické služby

Osoba s medicínským vzděláním vyškolená v léčebném využití éterických olejů, absolue a extraktů CO2 a praktikující aromaterapii se nazývá medicínský/á aromaterapeut/ka.

Požadované vzdělání: lékařské nebo jiné zdravotnické vzdělání v kombinaci se vzděláním v oboru aromaterapie odpovídající minimálně úrovni odbornosti „Odborný aromaterapeut“ (viz níže).

Osoba s uceleným aromaterapeutickým vzděláním a praktikující aromaterapii se nazývá kvalifikovaný/á aromaterapeut/ka.

Požadované vzdělání: Je uvedeno v dokumentu “Specifikace úrovní odbornosti v oboru aromaterapie” vydané Odbornou společností české aromateapie.

Poznámka: Aromaterapeuti mohou poskytovat všeobecnou péči nebo se mohou specializovat.

Kde se poskytuje aromaterapie 

Aromaterapeutické služby lze na vyžádání a se souhlasem pacienta/klienta poskytovat:

  1. ve zdravotnických zařízeních poskytujících zdravotní služby (nemocnice, kliniky, ambulance atp.),

  2. v nezdravotnických zařízeních pečujících o seniory, dlouhodobě nemocné a umírající,

  3. v nezdravotnických zařízeních nabízejících regenerační a masérské služby,

  4. v domácím prostředí. 

II. AROMAPÉČE 

Definice aromapéče

Cílené využití přírodních éterických olejů, absolue a extraktů CO2 na podporu celkové pohody a zdraví u zdravé i nemocné osoby a/nebo zvířete osobou vyškolenou v bezpečném použití éterických olejů, absolue, extraktů CO2 a hydrolátů.

Kdo poskytuje aromapéči 

Osoba vyškolená v bezpečném použití éterických olejů, absolue, extraktů CO2 a hydrolátů a praktikující aroma péči. 

Obvykle osoba, jež svou hlavní profesi doplňuje/obohacuje použitím éterických olejů. 

Požadované vzdělání: Základní vzdělání v aromaterapii pro potřeby praxe (není dostatečný běžný kurz základů aromaterapie pro domácí použití), které zahrnuje pochopení základních pojmů aromaterapie, kvality aroma surovin, bezpečné aplikace a možných kontraindikací, základy práce s klientem, etiku, vedení dokumentace a praktické použití pro danou praxi. 

Kde se aromapéče poskytuje

Na vyžádání klienta a s jeho souhlasem, lze aromapéči lze poskytovat:

  1. v domácím prostředí,

  2. v nezdravotnických zařízeních poskytujících regenerační a masérské služby a v kosmetických salonech,

  3. v nezdravotnických zařízeních pečujících o seniory, dlouhodobě nemocné a umírající,

  4. ve zdravotnických zařízeních poskytujících zdravotní služby (se souhlasem odborného personálu a/nebo dozorujícího lékaře/lékařky).

III. AROMATOLOGIE 

Definice aromatologie

Nauka o éterických olejích a vonných extraktech získaných ze siličnatých rostlin, případně i dalších surovin, které se pojí s jejich používáním. Zkoumá komplexně tyto aromatické látky od jejich vzniku, výskytu, pěstování a sběru, způsobu výroby, přes biochemické složení, účinky až po praktické použití. 

Podrobné vysvětlení oboru

Aromatologie je interdisciplinární obor, který v rámci komplexního studia éterických olejů zahrnuje historii, botaniku, pěstování a sběr rostlin, biochemii, farmakologii, způsoby extrakce a zkoumá všechny možné způsoby jejich využití v různých oborech, jako například v lékařství, farmacii/lékárenství, veterinární medicíně, aroma péči, kosmetice, potravinářství a v zemědělství při ochraně rostlin.

Podstata aromatologie je opřena o teorii a výzkum. Její přínos je mj. v dodávání argumentů
a výzkumem podložených informací pro aromaterapeutickou praxi. 

Kdo se zabývá aromatologií

Osoba studující éterické oleje a další vonné extrakty v tomto širším kontextu se nazývána aromatolog/aromatoložka.

Kde se aromatologie provozuje 

Aromatologie je v principu vědecký obor, který by měl být provozován na akademické/univerzitní půdě, ve specializovaném institutu nebo výzkumném pracovišti. 

V současnosti tento zastřešující obor neexistuje, a tak výzkumné práce, které se využívají v aromaterapii, se obvykle provádějí na akademických pracovištích jednotlivých specializací: botanika, biochemie, farmakologie, sociální a klinická farmacie, technologie výroby léčiv a kosmetiky, analýzy potravin, technologie potravin, pěstování a šlechtění rostlin atd.

DEFINICE AROMA SUROVIN 

Silice (směs aromatických těkavých látek) jsou sekundární metabolity vytvářené některými rostlinami v tzv. sekrečních strukturách (např. buňkách a žlázkách) pomocí biochemického procesu. Každý rostlinný druh schopný tvořit silici ji vytváří ve specifickém orgánu, případně orgánech, např. v listech, květech, pupenech, stoncích, dřevě, kořenech atd.

Podobně jako u éterického oleje se i zdrojová rostlinná silice skládá z uhlovodíků a jejich derivátů. Složení silice určitého rostlinného druhu a éterického oleje z něj se může lišit, a to i v závislosti
na způsobu extrakce.

Poznámka: S pojmem „silice“ se v českém prostředí pracuje také ve farmacii, kde však znamená vydestilovanou tekutinu, surovinu, která se vyrábí ve farmaceutické továrně. Používá se v lékárnách a farmaceutických nebo potravinářských firmách k výrobě léčiv, doplňků stravy a kosmetických přípravků. V lékárně slouží pro výrobu individuálně připravovaných léčiv. 

Éterický olej je produkt získaný z přírodního surového materiálu rostlinného původu pomocí parovodní destilace, mechanickým postupem z oplodí citrusových plodů nebo suchou destilací po odstranění vodné fáze – pokud existuje – fyzikálními postupy. Éterický olej může podstoupit fyzikální úpravy, které nezpůsobí žádnou podstatnou změnu v jeho složení (povolená je filtrace, dekantace – odkalení, odstředění).

Éterický olej je těkavá kapalina nerozpustná ve vodě se specifickou viskositou, barvou a vůní. Je rozpustný v tuku, alkoholu (ethanolu) a v dalších organických rozpouštědlech.

Éterické oleje jsou organické sloučeniny skládající se z uhlovodíků a jejich derivátů. Některé éterické oleje mohou obsahovat také sirné a dusíkaté sloučeniny a netěkavé látky, jako jsou flavonoidy, steroly
a furokumariny. 

Každý druh éterického oleje má specifickou skladbu chemických sloučenin, která jej charakterizuje a určuje jeho působení. 

Éterické oleje získané ze stejného rostlinného druhu a ze stejné části rostliny s odlišným složením hlavních účinných látek rozlišujeme určením chemotypu, tedy převažující či odlišné složky. Značí se zkratkou „ct“, např. tymián ct thymol, tymián ct linalol. 

Poznámka: Pojmy éterický olej a esenciální olej jsou synonyma. Lze používat oba termíny. Termín „éterický“ jsme pravděpodobně převzali z německého ätherisch a „esenciální“ z anglického essential.

Absolue je vonný materiál získaný extrakcí ethanolem z konkretu. Je to těkavá kapalina nerozpustná ve vodě se specifickou viskositou, barvou a vůní, jež je rozpustná v tuku, alkoholu (ethanolu) a v dalších organických rozpouštědlech.

Absolue jsou organické sloučeniny skládající se z atomů uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy z uhlovodíků a jejich derivátů.

Konkret je vonný extrakt získaný z čerstvé přírodní suroviny extrakcí jedním nebo více rozpouštědly, které se pak zcela nebo částečně odstraní.

Extrakt CO2 se extrahuje z přírodní rostlinné suroviny pomocí superkritického fluidního oxidu uhličitého (CO2) s následnou separací. Rozlišují se dva hlavní typy:

  • total (úplný): kromě těkavých složek obsahuje i další, těžší složky, a to díky použití vyššího tlaku;

  • select (částečný): obsahuje převážně těkavé složky díky použití nižšího tlaku.

Extrakt CO2 je těkavá látka nerozpustná ve vodě se specifickou viskositou, barvou a vůní; extrakt CO2 total bývá pastovitá látka; extrakt CO2 select bývá kapalina. Některé extrakty CO2 jsou rozpustné v tuku
i v alkoholu a dalších organických rozpouštědlech, zatímco jiné jsou rozpustné buď v tuku,
nebo v alkoholu.

Extrakty CO2 v závislosti na způsobu výroby obsahují těkavé i netěkavé terpenoidy, triglyceridy, mastné kyseliny, vosky, alkany, uhlovodíky, případně další sloučeniny. 

Poznámka 1: Extrakty CO2 mohou být dále upravovány, aby se odstranily vosky, pigmenty či další nežádoucí látky. 

Poznámka 2: Éterické oleje a extrakty CO2 jsou z chemického hlediska různé látky, nelze je zaměňovat. Éterický olej a extrakt CO2 ze stejné části rostliny mívají podobné, ale ne stejné složení. 

Hydrolát je vodný destilát, který se vyrábí parovodní destilací rostlinného materiálu a od nějž byl oddělen éterický olej, pokud je takové oddělení možné. Hydrolát může být podroben fyzikálním úpravám, které nemají za následek žádné významné změny v jeho složení (lze použít např. filtraci, dekantaci, odstředění). 

Poznámka: Hydrolát lze vydestilovat i z rostlinného materiálu, ze kterého nelze vyrobit éterický olej či jiný vonný extrakt.

Zpět: O nás