Citace: Reyneke J. J. et al. (2008): Product development for play therapy: stimulating children with learning disabilities through the use of their own senses. Interdisciplinary Journal, 7(1): 82-99. https://hdl.handle.net/10520/AJA1684498X_56

Zpracovala: Gabriela Olšanská

Cílem této studie bylo zjistit, zda existuje rozdíl mezi dětmi s poruchami učení (PU) a dětmi bez poruchy učení v jejich schopnostech rozlišovat různými smysly a v jejich citlivosti vnímání různých textur. Pokud je postižení identifikováno v rané fázi života dítěte (většinou se toto postižení diagnostikuje v prvním roce života), může se mu dostat pomoci relativně brzy.

Této studie se zúčastnilo 40 dětí, 20 dětí s PU  a 20 dětí bez PU. Každá skupina se skládala vždy z pěti žáků 1., 2., 3. a 4. třídy dvou základních škol v Bloemfonteinu v Jihoafrické republice. Děti s PU byly vybrány ze “speciální” třídy. Pro každý z pěti zkoumaných smyslů (zrak, hmat, sluch, čich a tón) byl vybrán předmět pro testování dětí.  1. zkouška zraku (zelené a červené jablko), 2. zkouška sluchu (zvonek a chrastítko), 3. zkouška čichu (zemina s vůní citronu a kokosu), 4. zkouška hmatu (hračka k určení hmotnosti), 5. zkouška hmatu (bloky pokryté různými druhy materiálu – bavlna, satén, samet).

Děti byly testovány individuálně, děti bez PU ve škole a skupina s PU na místní klinice. Experimenty prováděli terapeuti a učitelé. Děti se nejdříve se všemi předměty seznámily, pojmenovaly je, přivoněly k nim, ohmataly je. Poté byly předměty ponechány na stole v herně a děti odpovídaly na otázky v jednotlivých testech. Například jak pozná dítě, že je jablko červené, že zemina voní a že chrastítko chrastí.

V porovnání s dětmi s PU podávaly děti bez PU obecně lepší výkony ve všech testech a aktivitách. Děti s poruchami učení měly dítě potíže s přiřazováním smyslových orgánů k příslušným smyslovým činnostem (oko ke zraku/dívání se, nos k čichání, ruka ke hmatu/ohmatávání). Toto zjištění potvrzuje, že jde příznaky poruchy pozornosti a že děti s PU, konkrétně s ADHD, odlišně zpracovávají smyslové vjemy. Od 1. třídy do 4. třídy byl zjištěn nárůst správných odpovědí u dětí s PU, u dětí bez poruchy učení byl trend podobný. Obě skupiny dětí dosahovaly shodně horších výsledků ve smyslové hmatové zkoušce (poznávání textur – bavlna, satén, samet a síťovina). Dle autorů mohla hrát roli špatná socio-ekonomická situace dětí a podmínky, ve kterých vyrůstají.

Pokud by byla možnost diagnostikovat děti s PU dříve, tím dříve by mohly být zařazeny k včasné intervenci, kdy je léčba účinnější. K tomuto může pomoci vývoj různých hraček, výrobků a tyto produkty mohou být začleněny do předškolních zařízení, klinik, ordinací pediatrů a dalších zařízení (herny, dětská hřiště).