otazník

O dezinformacích v nabídce éterických olejů

Neustále se podivuji nad tím, kolik aromaterapeutických firem tvrdí, že dodávají “oleje nejvyšší jakosti, ze speciálně pěstovaných bylin, opatřených chemickou analýzou“ atd. Přitom ti z nás, kteří se pohybují na trhu s éterickými oleji, dobře vědí, že se běžně prodává spousta zředěných, chybně označených, nekvalitních či zcela syntetických olejů. Tak kam se všechny podějí? Nemysleme si, že je kupují jen výrobci toaletních potřeb. Bohužel, mnohé z nich si najdou cestu do katalogů aromaterapeutických firem a na pulty obchodů.

Jak je možné, že tito prodejci mohou prodávat zboží, které by většina aromaterapeutů považovala za podvod? Protože mnozí učitelé aromaterapie, a následně pak jejich studenti, nemají dostatek přesných o následujících faktech:

1. Že s éterickými oleji se obchoduje na mezinárodním trhu po tunách stejně jako se zemědělskými produkty, například kávou nebo čajem. Jen miniaturní množství olejů pochází od malých, nezávislých, organických pěstitelů. Dodavatelé éterických olejů terapeutům, ať tak či onak, získávají gro svých olejů přes prodejní řetězec velkých mezinárodních společností obchodujících s éterickými oleji. Tím nechci říct, že s takto nakoupenými oleji je nutně něco v nepořádku, ale zdůrazňuji tento fakt proto, že není možné, aby každá firma své oleje získávala “přímo od pěstitelů“, jak mnohé z nich tvrdí. Není to možné už z vlastní podstaty masivního mezinárodního obchodu s oleji.

2. Že podstatná část objemu obchodovaných éterických olejů a absolutů je prodávána jako pravý přírodní produkt, ale má do něj hodně daleko.

3. Jak rozpoznat velmi přesvědčivé dealery prodávající nepravé nebo nepravdivě propagované zboží či služby.

4. Že distribuce éterických olejů aromaterapeutům představuje relativně malý objem obchodu.

5. Že mnoho konečných prodejců aromaterapeutických olejů nemá o svém zboží dostatečné znalosti a spoléhají na to, co jim řeknou dealeři. Samozřejmě, někteří budou tvrdit, že “navštívili místa na Madagaskaru, v Bulharsku, ve Francii, kde naše rostliny pěstují“, ale taková tvrzení bych bral s rezervou, nebo bych chtěl nahlédnout do jejich pasu.

6. Že menší dodavatelské firmy si zkrátka nemohou dovolit analyzovat všechny oleje, a to zejména z toho důvodu, že by se tím zvýšila jejich cena, kterou už terapeuté nebudou ochotni zaplatit a firma se tak stane méně konkurence schopnou. (Otázka adekvátní analýzy je sama na samostatný článek). Navíc jen málo laboratoří je ochotno písemně zaručit, že ten který analyzovaný olej je skutečně pravý. Velcí dodavatelé, kteří by si řádnou analýzu dovolit mohli, by pravděpodobně ten extra zisk raději utratili právě za tu služební cestu do Egypta či jižní Francie.

Nepravdivá propagace a lidé kolem ní
Z některých dealerů v naší profesi míváte dojem, že mají hluboké znalosti v oboru. Ve skutečnosti stěží najdete někoho, kdo má řádné vzdělání v přírodních vědách či medicíně. Znám lidi, kteří si po absolvování několika víkendových kurzů pod vedením lektorů, jejichž vlastní znalosti jsou zjevně pochybné, říkají kvalifikovaní fytoterapeuté. Díky takovým podřadným kurzům mohou zdánlivě vystupovat kvalifikovaně, zatímco jejich skutečné znalosti jsou povrchní. Svoji “kvalifikaci“ pak užívají jako důkaz expertízy při propagaci svých výrobků a služeb.

Dealeři prodávající tzv. éterické oleje představují skutečný problém pro majitele obchodů a jednotlivé terapeuty. Zvláště drobní obchodníci skutečně nemohou mít žádné hlubší znalosti o zboží, které prodávají. Z valné většiny jsou odkázáni na informace, které jim dealeři poskytnou.
To se zpětně odráží na informacích zákazníkům, kteří se chtějí při nákupu poradit. Jen nepatrné množství aromaterapeutů si udržuje přehled o převládajících velkoobchodních cenách za pravé éterické oleje a většina malých obchodníků o nich nemá ani tušení. Proto je prodej podvodného zboží do obchodů o tolik jednodušší.
Mnozí dodavatelé éterických olejů nakupují od společností, které se zabývají zejména dodávkami pro parfumerářský průmysl. Parfumerářské společnosti dodávají širokou škálu výrobků svým hlavním odběratelům v kosmetickém a parfumerářském oboru. Tyto obory vyžadují standardní a upravené éterické oleje z naprosto oprávněných komerčních důvodů. Společnosti sice nakupují pravé éterické oleje, ale mějme na paměti, že jejich hlavní podnikatelskou náplní je prodej vonných složek. Proto je nanejvýš pravděpodobné, že lidé či firmy, kteří od nich kupují éterické oleje, dostávají to, co společnost “vyrobila“ (tzn. namíchala, zředila, nakombinovala) pro své hlavní odběratele. Ti, kteří tvrdí: “ale my si necháváme stranou trochu pravých olejů jen pro aromaterapeuty“, jsou buď sami špatně informováni nebo své výrobky nepravdivě propagují, aby zvýšili zisk.
Velké společnosti dodávají vonné směsi obsahující syntetické složky bez nepravdivých tvrzení, protože jejich hlavní zákazníci vědí přesně, co nakupují. Nicméně tyto vonné směsi se mají používat velmi zředěné v různých komerčních výrobcích jako jsou parfémy, kosmetika, mýdla, čistící prostředky. Když se stejné směsi dostanou až do aromaterapeutického řetězce, vzniká celá řada bezpečnostních a etických otázek, na které se podíváme podrobněji.

Otázky etické

1. Jestliže jsou vonné složky prodávány jako éterické rostlinné oleje, pak je to naprostá lež.

2. Je-li éterický olej prodáván jako “výtažek ze jmenované rostliny“ a přesto obsahuje nějaké syntetické přísady, nejedná se již o přírodní produkt.

3. Pokud byl éterický olej poskládán z různých částí levnějších olejů, může být sice “přírodní“, ale není již ze jmenovaného rostlinného druhu.

4. Jestliže byla do čistého éterického oleje přidána různá rozpouštědla, nejedná se již o přípravek ze jmenované rostliny.

5. Pokud se éterický olej prodává jako, řekněme, ylang č.1 a ve skutečnosti je to ylang třetí třídy, je to zřejmý podvod. Naprosto běžně lze koupit éterické oleje nižší třídy prodávané jako nejvyšší kvalita.

6. Nepoctiví prodejci mohou svými nízkými cenami podstatně poškodit poctivé obchodníky. Nakoupí éterické oleje nižší kvality, přidají do nich chemické a vonné přísady, aby olej krásně voněl a prodají je za cenu olejů špičkové kvality. Ceny olejů tak mohou být nižší a zisky neetických prodejců obrovské.

Všechny výše zmíněné praktiky, a mnoho dalších, jsou naprosto běžnou součástí světového obchodu s éterickými oleji.

Otázky bezpečnosti

Většina éterických olejů byla testována a kontraindikace a bezpečné ředění je dobře zdokumentováno. Výjimku tvoří nekonečné množství netestovaných chemotypů, které jsou umělou propagací soustavně pumpovány do aromaterapie. K těmto tzv. chemotypům bychom se měli stavět velmi opatrně, protože většina z nich nebyla testována mezinárodně platnými metodami pro zjištění negativních účinků na lidskou pokožku.
Ředěné a upravované oleje a absoluty často obsahují syntetické chemické látky, které byly původně vytvořeny pro použití v potřebách pro domácnost. Většinou se jedná o velmi silné fragrance, takže se jich přidává jen skutečně nepatrné množství. Účinek těchto složek na kůži ve vyšších dávkách tak, jak je běžné v aromaterapii, je neznámý. Některé složky ředěné určitými chemickými rozpouštědly mohou být rizikové. V aromaterapii jsou relativně silné směsi těchto látek masírovány do celého těla a zdravotní rizika s tím spojená nejsou známa. Pokud se objeví zdravotní problém, kdo bude na vině? Anonymní prodejce špatného oleje nebo terapeut, který jej používá (tzn. vy)?
Vnější aplikace těchto nečistých chemických látek se obvykle neprojevuje závažnějšími problémy, ale pokud se někdo rozhodne použít olej vnitřně, dostáváme se do velmi kalných vod. Právě z tohoto důvodu je činnost nepoctivých prodejců v naší terapii tak závažná. Je-li zákazník přesvědčen, že kupuje čistý, přírodní, popř. organický olej, zatímco ve skutečnosti olej obsahuje chemické nečistoty, pak je zřejmé, že si takoví obchodníci pro vlastní zisk zahrávají s lidským zdravím.
Mnoho éterických olejů bylo užíváno vnitřně v lékové formě po 200 let. Jsou-li zákazníci přesvědčeni, že kupují pravé zboží, můžeme se naprosto oprávněně domnívat, že někteří z nich budou ignorovat varování na etiketě a olej aplikují vnitřně. Výsledkem pak je, přinejmenším, kumulativní účinek na současný obsah toxických látek v těle jako jsou dioxiny a organofosfáty, které mají potenciálně katastrofální dlouhodobý efekt.
Někteří chemici vám mohou tvrdit, že struktura a funkce chemicky vyrobené látky jsou stejné jako látky přírodní. Toto tvrzení je extrémně zavádějící. Syntetické chemické látky, které se používají v léčivech, jsou velmi čisté, přesto ani ony nejsou identické  s přírodními látkami, které se vyskytují v rostlinách (proto termín “přírodně identické“, jenž tak rádi používají dodavatelské firmy, můžeme nahradit správnějším výrazem “syntetické“, který nemate veřejnost). Do fragrancí se ovšem nepoužívají tyto čisté chemické látky, ale látky, které jsou čisté zhruba z 95-97%. Obsahují tedy 3-5% neznámých kontaminantů, což je pro lidský nos obrovské množství. Použití čistých chemických látek by znamenalo, že by vonná složka byla stejně drahá nebo dražší než éterický olej, který se snaží imitovat! Vzhledem k tomu, že chemické látky se do olejů přidávají, aby se snížila jeho cena a zvýšil zisk, které chemické látky tedy myslíte, že se používají k ředění či výrobě éterických olejů? Ty drahé, z 99% čisté, nebo levnější 97%? Je prokázáno, že některé látky se skutečně kůží absorbují do organizmu. Jestli se kontaminanty v syntetických látkách vstřebávají také nebo ne, zůstává velkou neznámou. Jediné, co mohu dodat, je: proč je používat, když můžete za něco málo peněz navíc, získat skutečný přírodní olej (pokud je k dostání)?

MARTIN WATT
Vybrala a přeložila ADÉLA ZRUBECKÁ