Pryskyřice stromů rodu Boswellia má více jmen, je známá jako kadidlo, olibanum či frankinsence. Kadidlem obdarovali tři mudrci čerstvě narozeného Ježíše v Betlémě, tuhle historku asi známe všichni. Ovšem v bibli je kadidlová pryskyřice zmiňována na mnoha dalších místech. Jako vzácná oběť byla pálena i pro většinu před-křesťanských božstev. Vůně kadidla se prostě line historií lidstva už tisíce let.

A po celou tu dobu kadidlo přináší klid, čistotu i spojení s bohy. Působí na psychické, fyzické i duchovní rovině. Dnes se kadidlo objevuje v různých formách. Seženete pryskyřici, éterický olej, extrakt v alkoholu či kapslích, to vše z několika druhů kadidlovníků. Každá z těchto podob kadidla má trochu jiné použití, působení i odlišný obsah účinných látek. A toto je důležité mít na paměti při hledání „toho pravého“ kadidla právě pro vás. Tímto článkem vám s tím chci trochu pomoci. A nezůstane u jednoho, v hlavě už mám pokračování o dějinách kadidla.

Kadidlo jako dar přírody lidstvu

Stezka obchodníků s kadidlem je jednou z nejstarších dopravních cest mezi Východem a Západem. Kadidlo se z Arabského poloostrova transportovalo směrem na Západ, ale i do Číny a Japonska. Dávné kultury vonný kadidlový dým hojně využívaly jak v náboženství, tak i v běžném životě. Dnes už je dokázáno, že kadidlo má celou řadu zdravotních benefitů. Což je určitě důležitým faktorem jeho historické popularity. Nejnovější studie zkoumají účinky látek obsažených v kadidle na mnoho lidských (i zvířecích) neduhů, mimo jiné na omezení růstu rakovinných buněk. Vědecky se tak potvrzuje to, co lidstvo na sobě už dávno nespočetněkrát ověřilo. Tedy to, že je velkým darem přírody člověku.

Vcelku nenápadná pryskyřice z kadidlovníku je malým zázrakem

Účinky kadidla stručně

Pryskyřice léčí strom a dalo by se říci, že je jeho „krví“. Jako léčivá je užívána i lidmi. V historických pramenech je mnoho zmínek o využití kadidlové pryskyřice k různým „zdravotním“ účelům. Dnes se hodně hovoří o působení éterického oleje. V ajurvédě je tradiční užívání kadidla (pryskyřice) vnitřně (ve formě kapslí, ale i čípků). Předmětem studií je často extrakt z pryskyřice v alkoholu. Ale i když kadidlo je opravdu „magickým“ prostředkem, neberme jej jako všelék. Vždy je dobré informace hledat z různých (nejlépe nezávislých) zdrojů, ověřovat je a v případě vážnějších zdravotních problémů konzultovat s odborníky!

 

Zde jsou účinky kadidla shrnuté pěkně přehledně.

Na fyzické úrovni

Pozitivně působí na artritidu, záněty (klouby, cévy), dýchací ústrojí (tlumí kašel, bronchitida, nachlazení), hormonální systém a zažívací trakt. Zpomaluje a prohlubuje dýchání (i při stresu), nápomocné je například u porodu či při astmatu. Uvádí se, že posiluje imunitní systém, urychluje zacelování ran, vyhlazuje pokožku a hojí akné. Jako analgetikum je účinné proti bolestem (zuby, vředy, poranění). Snižuje krvácení z dělohy či plic. Funguje jako ochrana před patogenními organismy jak v těle, tak v prostoru. Žvýkání pryskyřice dezinfikuje ústní dutinu.

Na psychické úrovni

Hlavně vůně kadidla přináší výrazné zklidnění například při neklidu, strachu, zahlcení mysli negativními myšlenkami. Pomáhá soustředění a prohlubuje meditační stavy. Podporuje přerušení starých vazeb, přijetí nového a pochopení i poučení se ze špatných zkušeností. V těžkých dobách pomáhá nést tíhu života.

Na duchovní úrovni

Otevírá čakry, hlavně třetí oko a korunní. Pročišťuje vnitřní zrak. Čistí auru a éterická těla, spojuje duchovní a fyzické roviny. Je nositelem duchovního uvědomění. Zajišťuje ochranu.

Tuhé nebo tekuté kadidlo? Je v tom rozdíl

Typické životní prostředí kadidlovníků v Ománu

Doklady o používání pryskyřice jsou historicky dobře zdokumentované. Ovšem u oleje z dávných dob máme jeden háček. Můžeme se dočíst o používání vonného oleje z kadidla, ten však není totožný s dnes používaným éterickým olejem. I když se tuto ničím nepodloženou informaci dočtete leckde.

Destilace, tedy proces jakým jsou v dnešní době oleje získávány, se ve větší míře používá pár desítek let. Jednoduché destilační přístroje jsou z historie známé, ale spíše spojované s alchymií a výrobou alkoholu. Prvními rozšířenějšími aromatickými produkty nebyly éterické oleje, ale trochu překvapivě hydroláty, tedy voda z destilace rostlinného materiálu (hlavně z růží).

A co tedy byl ten vonný olej z kadidla? Nejčastěji pryskyřice rozpuštěná v oleji a používaná tak jako parfém i hojivá mast. Pryskyřice obsahuje přibližně 10 až 15 % silice, takže i rozpuštěním se získá relativně silný produkt s výraznou vůní. Zdaleka nejpopulárnější a historicky nejpoužívanější formou kadidla ale je prostá pryskyřice pálená jako vykuřovadlo.

Podrobně rozdíl mezi obsahem látek v pryskyřici (či extraktu z ní) a éterickém oleji vysvětluje Robert Tisserand v článku pro Kouzlo vůní:
“Většina lidí si pořídí éterický olej namísto extraktu. Ale proč? Jedním z důvodů může být nepřeberné množství videí a článků na internetu, podle kterých olej z kadidlovníku obsahuje kyselinu bosvelovou – aktivní protinádorovou látku obsaženou v pryskyřici kadidlovníku. Jenže olej ji neobsahuje z jednoho prostého důvodu, a totiž že molekula kyseliny bosvelové je příliš těžká, není volatilní, a tím pádem do éterického oleje nepřechází. V pryskyřici kadidlovníku je obsaženo několik druhů kyseliny bosvelové, a jejich molekulární hmotnost se pohybuje v rozmezí 450 – 500. Avšak volatilní molekuly – tedy molekuly, které se snadno vypařují – mají molekulární hmotnost nižší než 300.”

Vůně kadidla je pro nás často spojené s návštěvou kostela

Porosty kadidlovníků na arabském pobřeží tzv. Silvae byly v antice považovány za posvátné. Nacházela se v nich slavná Artemidina věštírna. Kadidlovníky (Boswellia spp., čeleď Burseraceae – březulovité) jsou malé, vysoce odolné stromy, daří se jim často na nepřístupných a odlehlých místech. Rostou na velmi chudých a suchých půdách takřka z ničeho.

Existuje mnoho druhů kadidlovníků, od nejrozšířenějších (Boswellia sacra rostoucí na Arabském poloostrově a Boswellia serrata pocházející z Indie a přilehlých oblastí) po raritní, rostoucí jen na malých územích (např. Boswellia dalzielli, tzv. Janawhi z Kamerunu). A někdy je těžké druh přesně botanicky zařadit, protože jsou hodně variabilní. U prodávaných pryskyřic proto často najdete kromě latinského i další jméno, bývá to specifikace místa původu nebo tradiční název (například Hougari, Beyo, Betekristian). Je to proto, že místo původu ovlivňuje vůní i kvalitu.

Strom pochází ze Středního Východu a severní Afriky, postupně se rozšířil do Somálska, Etiopie, jižní Arábie i Číny. V současnosti pochází nejkvalitnější sorty kadidla z Ománu.

Sběr pryskyřice se provádí dvakrát ročně

Sběr pryskyřice je typicky mužská a fyzicky i časově náročná činnost. Měla by se provádět jen dvakrát ročně. Je předávána jako rodinná tradice často i stovky let. Pryskyřice se získává speciálním odborným naříznutím kůry, po němž stromy začnou ronit pryskyřičné slzy, které na vzduchu pomalu ztuhnou a vysuší se. Sběrači se pro kadidlo vrací až po třech měsících od naříznutí.

Tato činnost má několik vážných úskalí. Jen se ke stromům dostat vyžaduje často několika denní pochod nehostinnou hornatou krajinou. Řezy je nutné udělat přesně a šetrně speciálním nožem, dokonce se uvádí délka řezu 4,8 cm. Pokud by se kůra narušila nadmíru, strom umírá. Obecně je třeba se k porostům kadidlovníku chovat mimořádně odpovědně. V některých afrických zemích zvítězila hlediska ekonomická (krátkodobou optikou) nad ekologickými a stromy masivní sběry nepřežily. Proto je dobré při spotřebě úžasně vonící kadidlové pryskyřice i éterického oleje myslet na to, kde a jak se kadidlo bere.

Františky jsou po kadidle (frankinsence) pojmenované, o tom ale víc v pokračování

Kadidlo je moje téma. A tak budeme pokračovat. Materiálu mám totiž hodně. Ráda se s vámi podělím o svou „vášeň“.

Příště se podrobněji podíváme, na co používali kadidlo naši předkové, ale i k čemu se může hodit dnes nám a jaké konkrétní druhy seženete. Našla jsem i pár zajímavých poznatků z nejnovějších studií.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka, Pixabay.com.

Článek byl publikován ve spolupráci s Kouzlem vůní.

Zdroje:

  • MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, 2009. ISBN 978-80-85993-64-6.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • BATŮŠKOVÁ, Radka. Rostliny v Bibli [online]. Olomouc, 2012. Dostupné z: http://theses.cz/id/x75ob1. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Stanislav Pacner, Th.D. [cit. 2018-01-23]
  • FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • skripta Institutu aromaterapie: Svoboda Kateřina. Rostlinné silice I. a II., Barbora Krejčí. Aromaterapie v péči o duši.