Rostlinné silice patří mezi látky aromatické. Využívají se ve velké míře v kosmetickém, farmaceutickém, potravinářském průmyslu a dalších oborech. Aromatické látky působí na čichové nebo chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně nebo chuti. Komplexní vjem vyvolaný vonnými a chuťovými látkami se označuje jako AROMA.
Aromatické látky rostlin – silice vyvolávají u živých organismů vedle vjemu vůně a chuti také důležitou biologickou aktivitu. Tato bioaktivita působí na různých orgánových úrovních a vyvolává určité žádoucí účinky podle druhu použité silice. Bioaktivita se však neprojevuje pouze příznivými vlivy, může vyvolávat i účinky nežádoucí. Rostlinné silice, které obsahují tyto látky, se potom nepoužívají vůbec nebo jen omezeně.
Působí-li rostlinné silice svou biologickou aktivitou na živý organismus, pak hovoříme o AROMATERAPII.
V aromaterapii pracujeme s aromaterapeutickými preparáty, ÉTERICKÝMI OLEJI, jejichž základem jsou právě ROSTLINNÉ SILICE jako bioaktivní vonné a chuťové látky. Další důležitou složkou jsou ROSTLINNÉ OLEJE. Jejich bioaktivita je rovněž významná, avšak působí ve srovnání se silicemi na jiné biochemické úrovni.
Rozdíl mezi éterickými oleji a rostlinnými oleji z hlediska chemického je značný. Éterické oleje jsou látky těkavé, nestálé, bezbarvé či barevné kapaliny rozdílné viskozity. Nejsou mísitelné s vodou. Dobře se rozpouštějí v rostlinných olejích, v medu, v lihu, mléce a smetaně. Obsahují uhlovodíky a kyslíkaté látky, které jsou hlavními nositeli jejich vonných a chuťových vlastností. Rostlinné oleje patří mezi tuky, jsou to směsi lipidů.
Vedle éterických olejů a rostlinných olejů mohou být součástí aromaterapeutických preparátů další látky, např. rostlinná barviva, lecitin, rostlinné extrakty, včelí vosk, kakaové máslo, vitamíny a další. Používání těchto látek však spadá spíše do oblasti profesionální výroby.