Dr. Kateřina Svoboda (BSc Hons, PhD)

Očkování je v podstatě zavedení inaktivované nebo změněné formy patogenu (vir, bakterie) do těla. Toto stimuluje imunitní systém k vývoji příslušných protilátek a buněčné odpovědi, která chrání jednotlivce před dalšími útoky patogenu.

Jak se vyrábějí vakcíny a jak fungují?

Oslabené živé vakcíny

Viry jsou oslabené, takže se rozmnožují velmi pomalu, jakmile jsou uvnitř těla. Přirozené viry se během infekce množí tisíckrát, zatímco vakcinační viry se obvykle množí méně než 20krát. Vyvolávají paměťové B buňky, které v budoucnu chrání před infekcí. Jedna nebo dvě dávky poskytují imunitu, která je obvykle celoživotní. Tyto vakcíny se nepodávají lidem s oslabeným imunitním systémem.

Používá se proti: spalničkám, příušnicím, zarděnkám, rotavirům, dětské obrně (ústní verze), planým neštovicím, chřipce (intranasální verze).

Mrtvé vakcíny

Viry jsou zcela inaktivovány chemickou látkou. Nemohou se rozmnožovat nebo způsobovat nemoc. Protože je virus stále „vidět“ v těle, vytvářejí se buňky imunitního systému. Takové vakcíny obvykle vyžadují k dosažení imunity několik dávek a mohou být podávány i lidem s oslabeným imunitním systémem.

Používá se proti: dětské obrně, hepatitidě A, chřipce (injekce), vzteklině, TBE tick-borne encephalitis – encefalitida z klíštěte

Použití části viru

Pouze část viru je selektována a použita jako vakcína. Vakcína se skládá z proteinu, který je na povrchu živého viru. Taková vakcína vyvolává dlouhodobou imunitu po dvou dávkách a nemůže způsobit onemocnění. Může být dána lidem s oslabenou imunitou.

Používá se proti: hepatitidě B, pásové vakcíně, lidskému papilomaviru (HPV).

Použití části patogenní bakterie

Některé bakterie způsobují onemocnění vytvářením toxinů (obvykle proteinů). Několik vakcín se vyrábí izolováním těchto toxinů a jejich inaktivací chemickou látkou (tento inaktivovaný toxin se nazývá toxoid).

Používá se proti: záškrtu, tetanu, černému kašli

Některé bakterie mají polysacharidový (cukrový) povlak. Ochrana proti infekci je pak založena na imunitě vůči tomuto cukrovému povlaku. U malých dětí je tento povlak spojen s neškodným proteinem (nazývá se to konjugovaná polysacharidová vakcína). Vakcíny se někdy vyrábějí z jednoho nebo dvou proteinů z bakterií. Bakteriální vakcíny vyžadují několik dávek k vyvolání imunity. Mohou být dány lidem s oslabeným imunitním systémem.

Používá se proti: hemofilové infekci (Haemophilus influenzae typu B (Hib)), pneumokokové infekci, meningitidě.

Vakcíny nás chrání před mnoha infekčními chorobami. Proces výroby, udělování licencí a regulace se velmi liší od léčivých přípravků, což má za následek vysoké náklady na jejich vývoj i zpracování. Navíc není vždy možné vyrobit účinnou dlouhodobou vakcínu, zejména pokud patogen (virus nebo bakterie) akumuluje mutace, které mění povrchové vlastnosti organismu. Velké farmaceutické společnosti se obvykle nezajímají o zapojení do vývoje vakcín na relativně malém trhu s nově se objevujícími chorobami (například krymská konžská hemoragická horečka (CCHF) šířená klíšťaty v Africe, Asii, Turecku a sporadicky v jižní Evropě).

Vakcína je nová biologická entita a musí být testována na lidech. Klinické zkoušky jsou životně důležité pro zajištění bezpečnosti a účinnosti vakcíny. To je časově náročné a nákladné. Nové technologie mohou urychlit výzkum a vývoj, což by mohlo vést k jejich levnější výrobě. Vakcíny jsou také rutinně testovány na jejich identitu a čistotu. To je také vysoce sofistikovaný proces. Další informace naleznete na různých webových stránkách, které popisují výzkum vakcíny proti COVID19.

Imunizace je považována za jeden z nejúčinnějších úspěchů moderní společnosti v oblasti veřejného zdraví. Pokud jde o celosvětové intervence v oblasti veřejného zdraví, pouze čistá pitná voda je účinnější ve své schopnosti zachraňovat životy. Vakcinační program vedl k eradikaci neštovic a k téměř eradikaci dětské obrny. Snižuje dopad spalniček, černého kašle a dětské meningitidy.

Komunitní (stádová) imunita je dosažena, když je proti patogenu očkováno dostatek lidí v komunitě. V tuto chvíli se potom nemoc nemůže šířit. Například spalničky vyžadují, aby bylo očkováno 95 % lidí, aby se zajistilo, že se nemoc nerozšíří. Některé skupiny lidí jsou náchylnější k infekčním onemocněním: pacienti s rakovinou, pacienti s autoimunitními chorobami, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, revmatoidní artritida, HIV, lidé s transplantáty orgánů, děti před očkováním, těhotné ženy a starší lidé.

Máme tu možnost zvolit, zda se má nebo nemá očkovat, ale za cenu ohrožení těch, kteří jsou kolem nás, a také nás samých. Ve světě sociálních médií obíhají chybné a často nebezpečné představy o očkování. Je důležité pochopit, které vakcíny jsou prioritní, před čím nás chrání, a měli bychom si uvědomit výhody očkování.

Věděli jste, že

  • V roce 1988 zahájila WHO svoji globální iniciativu pro odstranění obrny. To vedlo k tomu, že za posledních 30 let byly imunizovány téměř 3 miliardy dětí proti dětské obrně.
  • V USA vedlo očkování v roce 2000 k úplné eradikaci spalniček, v r. 2019 bylo však hlášeno 1282 případů; podobná situace je ve Velké Británii, na Ukrajině, v České republice a některých dalších evropských zemích, což vedlo k více než 80 000 případům a více než 70 úmrtím. Spojené království i ČR ztratily WHO status ‘země bez spalniček’.
  • Tuková tkáň má negativní účinek na odpověď protilátky a obezita je spojena se špatnou odpovědí na vakcínu, a to i u mladých lidí.

Jste mladí jenom tak, jako váš imunitní systém (New Scientist, 28. března 2020)

Lidský imunitní systém je po mozku druhým nejkomplikovanějším systémem v našem těle. Skládá se ze stovek nejrůznějších typů buněk a signálních molekul, které jsou řízeny asi 8000 geny. Jak stárneme, náš imunitní systém se postupně zhoršuje. Pokles začíná během puberty a je urychlován všemi faktory životního stylu – kouřením, obezitou, stresem, nedostatkem pohybu a špatnou stravou (nedostatek vitamínů, konkrétně A, E a D, a na druhé straně předávkování vitaminem potlačí imunitní systém). V důsledku životního stylu a stravy mají někteří lidé imunitní systém výrazně starší nebo mladší než jejich vlastní věk. Přibližně v 60 letech začíná klesající imunitní systém ovlivňovat zdraví lidí. Například během chřipkové sezóny onemocní jen velmi málo lidí mladších 65 let natolik, aby byli hospitalizováni. Asi 20 % lidí ve věku 65-74 let, kteří tuto nemoc chytí, je hospitalizováno, i když téměř nikdo z nich neumírá. Ale ve skupině přes více než 75 let asi polovina lidí s chřipkou jde do nemocnice a 30-40 % z nich zemře. Podobné míry hospitalizace a úmrtnosti jsou pozorovány u koronaviru.

EO které snižují stres, podporují spánek, mají antimikrobiální a antivirové účinky, a tím snižují zátěž na imunitní systém, jsou vhodné pro posílení celkové imunity.