Inhalace
Vzhledem k tomu, že éterické oleje jsou prchavé látky, dochází, pokud jsou ponechány volně, k jejich rozptylu do okolního prostoru. Po vdechnutí se vjem dostává čichovým nervem do čichového centra v mozku. Z tohoto místa vonná aktivní látka ovlivňuje autonomní nervový systém. Může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit tepla, chladu, osvěžení, uklidnění, povzbuzení, odstranit bolesti hlavy a další.
Inhalace éterického oleje je možné využít v psychoterapii při léčbě různých psychosomatických onemocnění. Stejně tak může příjemná vůně přispět k zlepšení atmosféry doma i na pracovišti.
Inhalovat éterické oleje je možné několika způsoby. Běžně se dnes používají různé inhalátory nebo aromalampy. Použití inhalátoru je přesně stanoveno výrobcem.
Pokud se týká aromalampy, je její podstatnou součástí miska, kterou plníme po okraj vodou.
Optimální objem misky je cca 100 ml a její vzdálenost ode dna aromalampy by měla být nejméně 7 cm tak, aby nedocházelo k příliš rychlému vypaření vody.
Pod miskou zapalujeme speciální svíčku z čistého parafínu. Je zdrojem tepla pro ohřátí misky s vodou a urychluje odpařování éterického oleje, který se do vody nakape v množství 4 – 8 kapek.
Aromalampy se vyrábějí z keramiky, porcelánu, kovu, skla nebo kombinacemi uvedených materiálů.
Je prokázáno, že k inhalaci éterických olejů dochází vždy při práci s aromaterapeutickými preparáty. Výrazného účinku je dosaženo například při užití koupelových olejů a saunových směsí. Éterické oleje pro inhalování volíme podle vyhovujícího aroma a žádoucího terapeutického účinku.
Perkutánní aplikace – pronikání éterických olejů pokožkou
Pokud jsou éterické oleje neseny vhodným nosičem, pronikají všemi vrstvami kůže a dostávají se až ke krevním vlásečnicím. Optimálními nosiči jsou rostlinné oleje, které snadno pronikají mezibuněčnými prostorami.
Když nebereme v úvahu užití samotných éterických olejů, pak nejjednoduššími aromaterapeutickými preparáty pro vnější použití jsou masážní oleje. O těchto olejích je možno hovořit jako o regeneračně-masážních. Názvem „regenerační“ je zdůrazněn komplexně příznivý vliv na náš organismus. Tyto oleje se využívají zejména při aromaterapeutické masáži, ale nacházejí své uplatnění také při ostatních typech masáží. Vhodná je také lokální aplikace při různých bolestivých stavech svalů a kloubů, při kožních onemocněních, jako podpůrné prostředky léčby a k běžnému dennímu ošetření.
Výhodou masážně-regeneračních olejů je jejich jednoduchá příprava.
Návod k přípravě masážního oleje:
Mezi běžně užívané rostlinné oleje patří olej slunečnicový, olivový, mandlový, sezamový, olej z pecek vinných hroznů a jojobový vosk. Tyto oleje používáme jednotlivě nebo ve směsi, libovolnou kombinací dvou až tří.
Do základního rostlinného oleje nebo jejich směsi přidáme určitý poměr éterických olejů. Množství éterických olejů se pohybuje obvykle v rozmezí 1 – 3%. Lahvičky s éterickými oleji jsou většinou opatřeny kapátkem. Zapamatujeme si, že 30 kapek odpovídá objemovému množství 1 ml. Při přípravě 100 ml základního masážního oleje odpovídá 1% koncentrace přidání 30 kapek, 2% koncentrace 60 kapkám a 3% koncentrace 90 kapkám silice.
Výborným regeneračním olejem určeným k běžnému dennímu ošetření obličeje je základní olej složený z jednoho dílu jojobového vosku a jednoho dílu oleje z vinných hroznů, doplněný např. levandulovým, březulovým, růžovým, jasmínovým, neroliovým nebo santalovým éterickým olejem.
Perorální aplikace – vnitřní užívání éterických olejů
Vnitřní užívání éterických olejů je podobné pití bylinných nálevů a odvarů. Jejich aktivní látky poměrně rychle pronikají do krevního oběhu, a tím se účinek dostaví téměř okamžitě.
Při vnitřním použití klademe zvláštní důraz především na potenciální toxicitu látek obsažených v některých éterických olejích (např. tujon v šalvějové silici, myristicin v muškátové silici).
Tomu musíme přizpůsobit dávkování. Zde je třeba upozornit na fakt, že mnohé éterické oleje nejsou vůbec vhodné k tomuto typu aplikace. Vnitřní užívání éterických olejů je způsob nejméně rozšířený a značně rizikový.