Výjezd za rostlinami a vůněmi alpských luk

První zahraniční výjezd organizovaný OSČA je za námi. A byla to parádní jízda!

Ve čtvrtek ráno jsme se sešli na Zličíně, naložili vše potřebné a vyrazili na zhruba sedmihodinovou cestu do rakouského Galtüru. Díky bravurní jízdě řidiče Tomáše a řidičky Petry jsme nejenže přijeli bezpečně a včas, ale stihli jsme cestou i osvěžující zastávku s krátkou procházkou k jezeru Blindsee s výhledem na Zugspitze. Ubytování v Galtüru proběhlo naprosto hladce a vzápětí nás uvítala naše průvodkyně a lektorka příštích čtyř dnů – Veronika Němcová. A skočili jsme do toho po hlavě. První procházka v blízkém okolí městečka byla nabitá informacemi o pestré květeně alpských luk a zahrnovala i první sběr pro plánovaný workshop. Nasbírali jsme listy vrbovky úzkolisté, která potřebovala čas na fermentaci pro výrobu čaje. Večer jsme zakončili na Menta Alm společným grilováním, které zajistil Verčin manžel Karel. 

Na pátek nám předpověď počasí úplně nepřála, proto jsme zvolili změnu programu a vyrazili jen na dopolední procházku. Ale znáte to, když v Alpách chcete někam dojít, vždycky to bude do kopce… 😊 Cestou jsme poznávali další byliny, tentokrát i z lesního prostředí. O oběd se opět prvotřídně postaral Kája. Pečené brambory a zelenina, na místě ugrilované maso a sýry, čerstvý salát… prostě lahůdka. Kdyby nás nevystrnadil déšť a ochlazení, asi bychom na workshop ani nevyrazili. A byla by to velká škoda! Veronika naše tvoření skvěle nachystala, a tak jsme si po pár hodinách každá odnesla krém z modřínové pryskyřice, mast ze svištího sádla s arnikovým a třezalkovým olejem a luxusní pesto z hadího česneku. K tomu jsme ještě stihli degustaci medů místních včelařů a popili nějakou tu stopičku lokálních likérů. 

Sobota již patřila celodennímu výletu k jezeru Wiegensee. Počasí se umoudřilo, a tak se šlo krásně. Vyprávět vám o tom, jaké úžasné výhledy, zákoutí, horské bystřiny a průzračná jezera jsme cestou viděli asi nemá úplně smysl. To se musí zažít. Cestou již Veronika lehce „přitvrdila“ a začala klást kontrolní otázky, jak si pamatujeme bylinky z předchozích dvou dnů. Na nás si ovšem nepřišla. Byli jsme v silné sestavě a nenechali se zahanbit. 😊 Při zpáteční cestě došlo i na super osvěžení v horském jezírku. Pravda, ne všechny účastnice se odhodlaly, ale otužilci si pochvalovali. Po návratu jsme se rozešli na osobní volno, ve kterém někdo relaxoval, někdo sbíral po okolí bylinky na vlastní produkty, někdo ještě vyrazil na další túru… 😉 Večer jsme strávili mimořádně příjemným společným posezením u vína. 

V neděli dopoledne jsme přejeli do hodinu vzdáleného města Imst, kde je známá stezka soutěskou Rosengartenschlucht. Zajímavostí tohoto místa je mimo jiné zhruba o pět až deset stupňů vyšší teplota. Prý je to takový tyrolský hot spot. Můžeme potvrdit. Bylo opravdu velmi teplo a stezka soutěskou pro změnu opět do kopce. Ale skály poskytovaly vítaný stín, voda burácela a v závěru nabídla krásné tůňky k ochlazení. Po společném obědě v místní restauraci jsme přejeli do nedalekého Kneippova světa. Veronika nám řekla hlavní principy správného „knajpování“ a my je hned realizovali v místních kádích, kterými neustále protékala horská pramenitá voda. Jestli někomu vadí studená voda doma ve sprše, tak ať do nich ani neleze. Voda v nich byla opravdu, ale opravdu ledová…. 

Pak už byl, bohužel, čas na návrat. Nikomu se moc nechtělo. Celý výlet byl úžasně příjemným vytržením ze zaběhnuté rutiny všedních dnů. Zároveň byl plný nových informací, skvělých rad, tipů a triků týkajících se zpracování a užití bylin. Veronika je v podstatě chodící herbář… A společnost stejně naladěných žen, ta je k nezaplacení! Díky za to!

Tak kdopak pojede příště?