Se zázvorem na věčné časy a nikdy jinak

To platí zvláště, bývá-li vám zima a cítíte-li se často bez energie. Zázvor (Zingiber officinalis) nás provází již velmi dlouho, lidé ho pěstují tisíce let a možná nejdéle ze všech koření. Své pojmenování coby „lékařský“ si právem zaslouží, je užívaný jako léčivo ve většině světa. Tak tomu bylo v historii a platí to i dnes. Jeho účinky na lidský organismus jsou všeobecně známé a podložené dlouhou historickou zkušeností, ovšem našla jsem o něm i pár překvapivých informací.

Takřka univerzální lék nejen na studené nohy

Ajurvéda říká, že správné byliny a koření mohou podle své povahy živit a posilovat základní energii těla i mysli a umožní správně strávit nejenom potravu, ale i zážitky. Zázvor je toho zářným příkladem. Než mi natrvalo vstoupil do života, bývala jsem zimomřivá osoba s věčně studenýma rukama a nohama. Kromě toho, že jsem se zbavila prochladlých končetin, jsou na mně teď krátké i opakující se epidemie nachlazení a chřipek.

Zázvor zahřívá a má antiseptické účinky na vnitřnosti. Používá se při průjmu, nechutenství, nevolnosti, zvracení. Podporuje trávení a zažívání. Usnadňuje vykašlávání, vyvolává pocení, má analgetické a antirevmatické vlastnosti. Léčivých vlastností zázvoru využívá čínská medicína, ajurvéda, ale i tradiční evropské lékařství a bylinářství.

Zajímá vás, co zázvorem léčili v minulosti? Ve starověkém Egyptě chránil před epidemiemi. Dioskurides v raném období Římské říše ho používal při šedém zákalu a jako přísadu do protijedu při otravách, v této souvislosti je zmiňován i v receptu pontského krále Mithridatése. Arabští a perští léčitelé podávali zázvor pro jeho horkou povahu jako lék na impotenci. Ve staré Číně bojoval s nemocemi z chladu a též prospíval sexuální potenci a plodnosti. Do Evropy doputoval zřejmě ve středověku, a protože povzbuzuje pocení, užíval se proti „černé smrti“.

Pro jeho horkou povahu se při konzumaci doporučuje zvýšená pozornost při zánětlivých onemocnění pokožky, vysoké horečce, krvácení a vředech, též u osob trpících horkostí.

Jak voní zázvor?

Často se setkávám s tím, že když dám klientům přičichnout zázvor při aromaterapeutické konzultaci, vybaví se jim štiplavá chuť zázvoru a diví se, jak vlastně voní. Dokumentuje mi to, jak rozdílné je vnímání vůně a chuti. Chuť zázvoru si vybaví každý, kdo ho jednou ochutnal, ale vůni? Jeho aroma je živé až pronikavé, kořeněné, teplé a sladce dřevité.

V aromaterapii platí éterický olej ze zázvorového oddenku za jeden z nejúčinnějších posilovačů energie pro celé tělo. Energeticky je teplý až horký a suchý, jeho hlavním elementem je Voda. Stimuluje a tonizuje Jang Sleziny, Žaludku, Srdce, Plic a Ledvin. Zafunguje tam, kde chybí „životní oheň“, při nedostatku vůle, motivace a rozhodnosti. Pomůže nám užít si radost, úspěch i potěšení z prožívání vlastního těla.

Na fyzické rovině výrazně prohřívá a povzbuzuje. Oživuje a reguluje krevní oběh, pomáhá na revmatické bolesti a bolesti zad či svalů. Stimuluje dělohu a děložní kontrakce (využívá se do směsí k porodu). Oživuje sexualitu v případě únavy a vyčerpání. Působí proti zánětu průdušek, kašli, rýmě, horečce, podporuje pocení. Zlepšuje zažívání, trávení, odstraňuje nechutenství a nadýmání, účinkuje proti střevním infekcím a průjmu. Doporučuje se při problémech s mastnou a aknózní pletí všech věkových skupin.

Vivian Lunny ho doporučuje do směsí s eukalyptem radiata, citronem, pomerančem, santalem, kadidlem, pačuli a vetiverem. Můj oblíbený Gabriel Mojay zmiňuje směs na potlačení nevolností s pomerančem, heřmánkem římským a koriandrem. V případě nachlazení a chřipky s únavou, svalovými bolestmi a třesavkou pak mix s eukalyptem, tea tree a majoránkou.

Kontraindikace: těhotenství (podle některých autorů může vyvolat porod), vysoký krevní tlak, nepoužívat neředěný.

Léčivé recepty na kašel, nadýmání, ale i otravu z jídla

MUDr. Ludmila Bendová uvádí v příručce pro praktiky TČM několik receptů. Cibulová polévka na kašel a nachlazení vařená z několika cibulí spolu s mořskou řasou kombu a čerstvým strouhaným zázvorem v dostatečném množství, aby byl odvar pálivý. Dosoluje se pastou miso. Pro zlepšení stravitelnosti těžkých jídel připravte pikantní salátek ze strouhaných ředkviček nebo bílé ředkve a čerstvého zázvoru, dochuťte trochou kvalitní sójové omáčky (já přidala i trochu ume octa a mořské soli), můžete ještě obohatit nasekanými lístky máty, pažitky, petrželky, řeřichy apod. V uzavřené sklenici v lednici mám tuhle dobrotu od prvního vyzkoušení receptu pořád. Vydrží cca týden, ale většinou nemá šanci se zkazit. Kromě zažívání očividně posiluje i imunitu.

MUDr. Jozef Lucký ve svém internetem kolujícím desateru proti chřipce doporučuje povařený čaj ze 7 plátků zázvoru bez medu a citrónu. Citrón svou kyselostí vtahuje dovnitř energii, kterou zázvor dostává k povrchu.

Barbara Temelie, odbornice na výživu podle pěti elementů a autorka několika knih na toto téma, zmiňuje praktický recept pro domácí lékárničku a na cestování. Oloupejte větší celou hlízu zázvoru, nakrájejte na plátky a naložte na týden do půl litru vodky, nakonec přeceďte. Užívala tento „likér“ na cestách po Asii při každém jídle, obzvláště na začátku, kdy tělo ještě není uvyklé místním bakteriím.

V ajurvédě je zázvor nazýván „univerzálním lékem“. A recepty? Na běžné nachlazení čajovou lžičku čerstvého nastrouhaného zázvoru smíchejte se lžičkou skořice a lžičkou lékořice a 10 minut vařte v litru vody. Každé 3 hodiny užívejte šálek oslazený trochou medu. Ovšem můžete si uvařit prostě jen čerstvý zázvorový čaj. Proti nadýmání připravte nálev ze stejných dílů kardamomu, fenyklu a zázvoru, dejte jednu čajovou lžičku na šálek vody, můžete přidat špetku čertova lejna (ločidlo).

Co jste o zázvoru asi nevěděli

Zázvor je nádherná rostlina tropického klimatu. Má výrazné žluté květy s nachovými skvrnami. Její plody však dozrávají jen výjimečně. Množí se pouze dělením kořenů, nikdy semeny. Z pohledu botaniků to znamená, že jej lidé pěstují tak dlouho, až ztratil základní vlastnosti divoké rostliny.

Lingvisté zase stopovali název zázvoru, došli k tomu, že si ho s sebou nesli Austronésané při svém putování před více než 4.000 lety z Filipín. Jak to dělali, se už asi nedozvíme, ale je jasné, že byl pro ně hodně důležitý. Arabský cestovatel ze 14. století Ibn Battûtâ říká o čínských námořnících, které potkal v jižní Indii, že na svých lodích pěstovali zázvor v dřevěných žlabech. V Koránu je zázvor zmiňován jako jedna ze dvou vonných látek příštího světa (tou druhou je kafr).

Zázvor v kuchyni nemůže chybět

Zázvorové víno pro bohaté i chudé

Začnu jedním středověkým receptem na zdravý nápoj – kořeněné víno zvané „hippokrates“. Složení přidávaného koření mělo dvě varianty – pro bohaté (zázvor, skořice, zrnka pepře, cukr a vzácné barvivo z rostliny Chrozophora tinctoria zvané slunečnice) a pro chudé (zázvor, cassia, dlouhý pepř, med). Ovšem zázvor jako přísada je nepostradatelný pro obě, i když byl považován za drahý. A jak se nápoj připravoval? Zde je popis ze 16. století z knihy Vůně ráje Charlese Corna: jeden galon vína, jedna unce skořice, dvě unce zázvoru, jedna libra cukru, dvacet roztlučených hřebíčků a dvacet zrnek pepře dobře rozemletých, to všechno nechte společně máčet přes noc a pak nechte protéct přes plátno.

Domácí kandovaný zázvor

Protože mne moc neuspokojuje běžně prodávaný kandovaný zázvor, zkusila jsem vyrobit domácí variantu. Kromě zázvoru jsem použila i kurkumu (inspirovaná listopadovou konferencí s Bevin Clare) a třtinový cukr. Recept je jednoduchý a výsledek skvělý. Zázvor a kurkumu oloupeme a nakrájíme na kostičky nebo plátky. Připravíme si přibližně stejné množství cukru jako máme zázvoru. Nejdřív půl hodiny vaříme ve vodě jen zázvor, poté přisypeme cukr a vaříme cca další půl hodinu až se vyvaří skoro všechna voda, zázvor pak necháme usušit za nižší teploty (40° v troubě).

Vřele doporučuji i krémovu polévku z mrkve nebo dýně se zázvorem. Najdete ji na mojí FB stránce, kde každý týden uveřejňuji nějaký zajímavý jednoduchý recept, samozřejmě zdravý!

Zázvoru zdar a vám hodně radosti ze života. Časem bude i článek o sestřenici zázvoru kurkumě a dalším zajímavém, málo známém příbuzném – galgánu.

Zdroje a použitá literatura:

• MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, 2000. ISBN 9788085993646.
• FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
• BENDOVÁ, Ludmila. Čínská dietetika v moderním světě: příručka pro praktiky tradiční čínské medicíny. Praha: Tradiční čínská medicína, 2012. ISBN 978-80-904804-1-4.
• LUNNY, Vivian, NOE, Marie, ed. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-x.
• TEMELIE, Barbara a [PŘEKLAD BARBORA VLACHOVÁ A IVA WLASCHINSKÁ]. Výživa podle pěti elementů: jak můžete s radostí a požitkem posílit své zdraví, vitalitu a energii lásky. 2. vyd. Bratislava: Eugenika, 2002. ISBN 8088913934.
• LIEN ČEPELKOVÁ, Renata. Jídlo jako lék: podle čínské medicíny. Praha: Bondy, 2015. ISBN 978-80-88073-10-9.
• Dalby. Nebezpečné chutě – Příběh koření. Levné knihy. ISBN 78-80-7309-569-7
• Skripta Institutu aromaterapie: Rostlinné silice – PhDr. Kateřina Svoboda, Aromaterapie pro duši – Barbora Nováková

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: autorka a Pixabay.

Zdroj článku: