Autorka: Mgr. Veronika Koleva

Existuje jedno magické místo, obklopené dvěma horskými masívy s rozpoznatelnou opojnou vůní milionů rozkvetlých růžových květů. Pouze několik týdnů v roce se toto výrazné aroma nese 120 km dlouhým Růžovým údolím, teritoriálně se překrývajícím s Údolím thráckých bohů a králů. Ukrývá více než 1500 thráckých mohyl (hrobek), z nichž je dodnes odkryto a prozkoumáno pouze 20! A právě v nich jsou nalezeny i artefakty odhalující a potvrzující slova římského historika Plinia Staršího, že Thrákové v římském impériu pěstovali růže a jedna z nich vynikala svou omamnou vůní. Jmenovala se “ Thrácká růže”. Dnes je tato významná kulturně-historická oblast zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dřina versus dovolená

Opojná vůně rozkvetlé bulharské růže damašské každý rok přitahuje pozornost nadšenců z celého světa. Oblíbené Růžové údolí neboli Údolí thráckých bohů a králů představuje rozsáhlé území mezi dvěma horskými masívy, Střední Horou a Starou Planinou. Po několik týdnů se tento pás mění na doslova nekonečnou růžovou zahradu s miliony aromatických květů. Pro jednoho zážitková dovolená, a pro druhého dlouho očekávaná tvrdá dřina. Damašské růže kvetou pouze několik týdnů v roce. Pro všechny pěstitele a růžové destilerie je to jediné období, kdy je ručně sbírají a poté vyrábí proslavenou růžovou vodu a růžový olej, jenž zásobuje celý svět. Ano 95 % z každoroční produkce vzácného bulharského růžového oleje, chcete-li rose otto, směřují na export. A abych byla přesnější, jeho průměrný roční vývoz mezi lety 2020-2021 , činil 77 tun ročně, z celkového množství bulharského vývozu 621 tun éterických olejů. (Např. levandulových květů se v roce 2021 sesbíralo 68 000 tun květů a výtěžnost byla 80-100 kg květů na 1 kg levandulové oleje. Tato statistika dokládá první pozici Bulharska v celosvětovém vývozu levandulového oleje, ale o tom více v nějakém budoucím článku.)

Vše má jasný řád

Růžové květy se během 3-5 týdnů otevírají pozvolna a postupně. Sběrači tak sbírají každé ráno pouze ty květy, které jsou rozevřené. Takto se postupuje, dokud je, doslova, co sbírat. Samotný sběr růží má svůj jasný řád. Každý pěstitel ví, že jeho blížícím se znakem jsou rozkvetlé akácie. Rozkvetou-li tyto stromy, práce na růžových polí nastoupí do 14 dnů. Pole se sledují a když se objeví první rozkvetlé hlavičky damascen, začínají se organizovat sběrači, řidiči a připravovat se technologové v růžovarnách. Růžovarna je pojem vycházející z bulharštiny. Označuje tzv. růžovou destilerii, určenou výhradně na destilaci růžového květu, ve které procházejí dvojitou destilací. Toto specifikum činí bulharskou růžovou vodu tak unikátní. Její kvality si cení celý svět a Bulharsko je světovým lídrem ve vývozu růžové vody a růžového oleje.

Kolik váží 1 pytel?!

Květy se sbírají ihned po rozbřesku mezi 5 a 6 hodinou, kdy jsou skrápěny ranní rosou a obsahují tak nejvyšší procento éterických složek. Sbírá se ručně od svítání až do poledne (12h), pouze v případě deště se může sběr protáhnout. Aby měli sběrači volné ruce, přivazují si pytle k pasu. Po naplnění každého z nich je odnášejí na tzv. sběrné místo, kde již čeká zkušený pracovník. Každý pytel prověří, zváží a zapíše. Sběrači mají svou “kartu” a na základě záznamů v ní, jsou každý den vyplaceni. Asi Vás napadne otázka: Jak těžký je takový pytel? Možná budete překvapeni. Váží něco mezi 10-20 kg. Záleží opět na počasí. Damasceny jsou velmi drobné a lehké květy a sbírat je ručně je opravdu poněkud náročné. Jeden takový pytel zkušený sběrač naplní za cca 2 hodiny práce. Ovšem v případě deště má vlastně štěstí, protože růže jsou díky dešťovým kapkám trochu těžší. Poté co se na tomto místě seskupí požadované množství plných pytlů, přijíždí řidiči, kteří expresně odvážejí růžové krásky do růžové destilerie. Čas je nesmírně důležitý. Maximální doba, po kterou mohou být pytle uloženy, je 15h. A věřte mi v tomto neskutečném mumraji, se pytle neustále přivážejí a odvážejí, a tak je jich před růžovarnou stále požehnaně. Proto také “jedou” na dvousměnný provoz, aby během noci stačili zpracovat i ty nejpozději přivezené pytle.

Příběh damašské růže

Příroda zanechá ve výsledném produktu každý rok svůj neodmyslitelný otisk. Faktory ovlivňující výsledné aroma jsou zejména počasí daného roku, zkušenost pěstitele a také technologa destilace. V jednotlivých ročnících tak pozorujeme jemné nuance ve vůních. Zrcadlí se v ní vše, co růžové keře obklopuje. Každá šarže vypráví svůj vlastní příběh, kterému může pozorný posluchač naslouchat. Stačí zavřít oči a ponořit se celým svým senzorickým vnímáním do něj. Příběh damašské růže vypráví o krásné zemi Thráků, kteří pěstovali tuto odrůdu již před 2500 let, o čemž svědčí aktuální historické doklady. Tato zemitost je základním atributem vůně růžového oleje i růžové vody. Poté Vás pohltí její svěžest, stejná jako blahodárné vlahé jarní deště, které damašská růže tolik potřebuje ke svému růstu. A na závěr přichází sladkost, odměna za trpělivou práci a investici času a oddané lásky, bez které by nemohli existovat.

Tisíciletá tradice

Říká se, že k výrobě 1 kg růžového oleje je zapotřebí 1 milion lidských doteků, 1 milion pohlazení. Bez lidské práce, by tento vzácný olej i jeho nádherná květová voda, nemohl existovat. Růže se sbírají stejně jako před 2500 lety, jako by se zastavil čas. Síla okamžiku a krása jednoty je všudypřítomná. Okuste ji v SoZoLe Rose unikátních produktech,, budou Vám šeptat svůj kouzelný příběh.

O autorce

Mgr. Veronika Koleva  – Nadšená spisovatelka, milovnice damašské růže a opravdových vůní. Spoluzakladatelka a majitelka SoZoLe Rose s.r.o. Česká republika a SoZoLe Ltd. Bulgaria. Absolventka certifikovaných kurzů prestižního Tisserand Institute.

Zdroje

Veřejně dostupné informace bulharského ministerstva zemědělství (Министерство на земеделието и храните), https://www.mzh.government.bg/bg/
“ЗАКОН ЗА МАСЛОДАЙНАТА РОЗА”, lex.bg
“Износът на етерични масла от България се ускорява”, agri.bg, 13.1.2023
“ИСТОРИЧЕСКИ СВЕДЕНИЯ ЗА РОЗАТА И РОЗОПРОИЗВОДСТВОТО”, karlovobg.eu
“Червена казанлъшка роза, маслодайна роза, действие и приложение на билката”, bilki.bg
Анка Дончева – Маслодайна роза, 2020.
“Севт III, другите и ние”, bnr.bg, 22.1.2016, Автор: Петра Талева