Autorka: Barbora Krejčí

Může být aromaterapie oporou a pomocníkem při našem stálepřítomném stresu? Samozřejmě jako aromaterapeut vám řeknu, že ano. A jak tedy aromaterapie pomáhá? Jak ji mám využívat? Nejdřív se vám musím omluvit, zklamu vás, pokud očekáváte jednoduchý návod. Přístup aromateraputa k jakémukoliv tématu – tedy i k ošetřování stresu, vnímám holisticky. I když nás stresují podobné věci, jsme každý jiný a v jiné situaci. I když máme podobný stres, každý ho prožíváme jinak. Každý máme své mechanismy zvládání.

Pojďme se zabývat tím:

  • Co je stres a co se při stresu děje.
  • Co je to stresový managment.
  • Jaké jsou techniky zvládání stresu.
  • Jak nám může konkrétně pomoct aromaterapie.

 

V hlavní roli pan Stres

Stres je soubor psychických a fyzických reakcí organismu na náročné nebo ohrožující situace. Co se děje v mozku při stresu? Stresová situace v mozku aktivuje amygdalu, která vyšle signál do hypothalamu, jenž pak řídí stresovou reakci těla. 

V těle se uvolňují hormony adrenalin a kortizol, které mají vliv na rychlost dýchání, tlukot srdce a krevní tlak. V mozku se aktivují neurotransmitery dopamin a noradrenalin, což zvyšuje pozornost a motivaci. 

Krátkodobý stres neboli eustres, který můžeme nazvat „hodným stresem“, má schopnost aktivovat kmenové buňky v mozku a vést ke vzniku nových nervových buněk, čímž se zvyšuje duševní výkonnost. Naproti tomu distres „zlý stres“, dlouhodobý, nahromaděný stres, má negativní dopady na kognitivní funkce, zvyšuje úzkost a může vést k duševním i fyzickým problémům.

(Ilustrační foto, zdroj: Pixabay)

U dětí dokonce může negativně ovlivnit vývoj mozku a vést k dlouhodobým potížím. Při chronickém stresu může docházet ke zhoršení výkonu pracovní paměti. Nekontrolovaná úzkost, která je výsledkem chronického stresu, může vést k panickým atakům. 

To už všechno znáte a máte milionkrát prožité? Určitě ano. Právě proto mi dovolte, abych se u teorie dále zdržela. Stres, přestože nám v mnoha situacích dobře slouží, je považován za civilizační onemocnění. Je ho okolo nás tak mnoho, že možná ani nemáme potřebu zamýšlet se nad ním hlouběji.

K čemu je dobrý stres?

Stres vzniká jako přirozená fyziologická a psychická reakce těla na situace, které vnímáme jako hrozbu nebo výzvu. Už u tohoto základního faktu se pojďme zastavit. Samozřejmě, že naši předci a prapředci to měli svým způsobem jednodušší. Šlo jim o život. Proto základní stresová reakce, která se v mozku při setkání se stresorem spouští, byla naprosto na místě. Bylo nutné bojovat, nebo utéct.

V naší každodenní realitě už – díky bohu, nejsme primárně vystaveni boji o život Přesto jsme ve stresu téměř neustále.

Stres je v současnosti považován za civilizační chorobu, protože nadměrná psychická zátěž, která je typická pro moderní život, vede k řadě fyzických i psychických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, deprese, syndrom vyhoření nebo oslabení imunity.

Dlouhodobý stres má škodlivé dopady, poškozuje obranyschopnost organismu a přispívá k rozvoji psychosomatických chorob.  Všímáte si, že máte trvaleji napnuté svaly? Budíte se ráno se staženým žaludkem? Máte pocit, že úkoly dne se do něj ani nemohou vejít? Pak je třeba se zastavit.

Co je nezbytné k tomu, aby mi techniky zvládání stresu a aromaterapie, pomohly?

Pokud se chceme skutečně zamyslet nad vhodným využitím aromaterapie při stresu, nemůžeme se vyhnout otázkám: Co mne stresuje? Z jakého důvodu? Je to nutné? Pokud ne, na jaká osobní témata narážím? Mohu s nimi pracovat tak, aby se ve mně nespouštěla automatická stresová reakce? Pokud čelím stresorům, kterým se nemohu vyhnout, je nezbytné se zabývat tím, jak se stresu čelím a jak se ho zbavuji. Jaké mám nástroje k zvládání stresujících situací a následné péči o své duševní i fyzické zdraví. Takže opět ono nezbytné sebepozorování. 

Nejsem ten druhý. Jsem já. Se svou historií, svou jedinečností, svými predispozicemi, svými názory a svými hodnotami. A také se svou jedinečnou životní realitou. Stresuje mne to, co někoho jiného ne a naopak. Pro zvládání stresu mám tyto nástroje a druhý člověk zase jiné. Rady zvenčí jsou obvykle marné. Já sám potřebuji prozkoumat své stresory a možnosti zacházení s nimi.

Takže ještě jednou k divočině v těle

Jak jsem již zmínila výše, mozek v reakci na stresor aktivuje mechanismus „boj nebo útěk“, při kterém se do krve vyplaví stresové hormony, jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony připraví tělo na akci – zrychlí tep, zvýší krevní tlak, zlepší soustředění a dodají tělu energii. Pokud tato reakce trvá dlouhodobě, stres přetěžuje organismus a může vést k fyzickému i psychickému vyčerpání.  Pojďme si tyto dva pány, kteří hrají tak důležitou roli v našem přežití, trochu představit.

Adrenalin

Adrenalin je hormon a neuromediátor produkovaný dření nadledvin, který připravuje tělo na stresovou reakci „útok nebo útěk“ tím, že zvyšuje srdeční frekvenci, krevní tlak, zornice, dodávku krve do svalů a hladinu glukózy v krvi, zatímco zpomaluje trávení. Podílí se na zajištění přežití v krizových situacích a je také používán v lékařství při resuscitaci.  

Adrenalin je klíčovým hormonem stresové reakce, která mobilizuje tělo na přežití v nebezpečné situaci. Zvyšuje sílu a výkon srdce. Rozšiřuje zornice, ostří zrak, sluch a další smysly, aby tělo lépe vnímalo okolí. Zvyšuje hladinu glukózy v krvi pro dodání energie do mozku a svalů a stimuluje štěpení tuků. Zajišťuje větší přívod kyslíku do organismu. Tlumí vnímání bolesti. 

(Ilustrační foto, zdroj: Pixabay)

Kortizol

Kortizol je hormon, který se vytváří v nadledvinách. Kortizol nám pomáhá reagovat na stresové situace a udržovat tělo v rovnováze – je to jako tajný agent našeho zdraví. Kortizol se aktivuje, aby nám pomohl zvládnout situace, ve kterých se dostáváme pod tlak. Kortizol posílá glukózu, díky níž máme energii k dispozici na maximum, do krve, aby byly svaly a mozek připraveny reagovat. Zvýší nám tlak, abychom měli tělo v pohotovosti. Zároveň utlumuje procesy, které v danou chvíli nejsou tak důležité, jako mechanismy vedoucí k přežití.

Umíte si představit, jakou jízdu má v našem těle tahle silná dvojka Adrenalin a Kortizol, jakmile ji popustíme z otěží? Tuším, co mnozí z vás namítnou: „Nemám jinou možnost. Tlaků je příliš mnoho. Úkolů je moc. Den má jen dvacetčtyři hodin. Vypravit děti do školy, zvládnout dopravní zácpu, práce, kdy stihnu dojít do lékárny, babička je v nemocnici, potřebuji to všechno stihnout!“

Takže jedeme na milion procent, organismus napumpovaný silnou dvojkou Adrenalin – Kortizol často od probuzení až do chvíle, kdy vyčerpaní padneme do postele. Skvělí přátelé pro nutné případy, tihle pánové Adrenalin a Kortizol.

Pojďme se ještě podívat na to, co se děje na takové Adrenalinovo – Kortizolové show a jaké má dopady: Dlouhodobě zvýšená hladina adrenalinu může přispívat k chorobám, jako je vysoký krevní tlak a cukrovka a poruchy prokrvení.

Dlouhodobě vysoká hladina kortizolu negativně ovlivňuje imunitní systém, zvyšuje chuť k jídlu, vede k nespavosti a může se podílet na vzniku úzkosti nebo deprese. Navíc má vysoká hladina adrenalinu a kortizolu negativní vliv na životní styl. Lidé pod stresem často sahají po nezdravém jídle nebo mají problémy se spánkem, což dále zhoršuje jejich zdravotní stav. Horší se i sociální vztahy, stres ovlivňuje trpělivost, rozhodovací procesy

Konec teoretizování. Asi je dost čitelné, že když sami sobě připravujeme nadbytečný stres, nic dobrého pro sebe neděláme. A to jsem ani nezmínila, že třeba pan Kortizol se nás drží zuby nehty a jeho pokles do normální hladiny může trvat i opravdu dloho. Bandita jeden. Takže co s tím? Protože před výzvami a nároky života nikam neutečeme.

Stresový management

Když jsem poprvé slyšela tento pojem, naprosto mne nadchnul. V našem hektickém životním stylu jsme v podstatě stále přetíženi. Běžíme, spěcháme, snažíme se udržet ve vzduchu řadu míčků a přitom ještě hrát nohama fotbal. To poslední, co máme pocit, že můžeme dělat, je ovlivňovat svůj stres. Takže ještě jednou: stresový managment, managment stresu. Co si pod tímto pojmem představít? 

Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly lidí a zdrojů za účelem efektivního dosažení cílů. Zahrnuje řízení, které směřuje k naplnění stanovených cílů.

V managementu uvažujeme o:

  • Plánování: Stanovování cílů a strategických kroků, jak jich dosáhnout. 
  • Organizaci: Zajištování potřebných zdrojů a struktury pro realizaci plánů. 
  • Vedení: Vedení proů efektivně a směřování k stanovenému cíli. 
  • Kontrole: Sledování a hodnocení výkonu, aby bylo možné přizpůsobit se změnám a zajistit dosažení cílů.

Takže, už jsme blíže k pochopení pojmu stresový management? Dobré plánování, zadání si realistických cílů, pochopení priorit, schopnost odložit méně důležité. Zajištění zdrojů, možnost požádat o pomoc, odpočinek, strava. Pevná ruka sám na sebe. Vím, co mohu zvládnout a co už ne. Nedovolit si jít za své možnosti a hranice. A také průběžné vyhodnocování: Jak se mi to s mým stresem vlastně daří? Dokáži ho mít pod kontrolou? Jak se sebou a světem okolo zacházím? Co mohu ještě změnit? Vidíte ten pragmatický přístup? Ne, že frčím v emočním rychlíku nacpaném stresem. Bezmocní, lapeni do pasti rychlosti. Naopak. Pozoruji, stanovuji si cíle, vedu se a řídím se.

Záleží na tom, jak se cítím

Co bych kromě výše uvedeného chtěla obzvlášť zdůraznit je skutečnost, že záleží na našem vztahu sám k sobě. Uvědomovat si, že i naše blaho je důležité. Ne jen na tom, aby byly uspokojeny potřeby a požadavky druhých. Když si uvědomíme, co sami sobě zbytečným stresem způsobujeme, možná nás to dovede k zamyšlení.

Opravdu chci zatěžovat své tělo nadměrnou přítomností pánů Adrenalinu a Kortizolu, když vím, jakou párty v mém těle rozjíždějí. Párty, za kterou já pak platím účty v podobě únavy, a toho všeho dalšího. To není sobectví. To je rozumný životní a stresový managment. Vzhledem k tomu, že jsme roky zvyklí fungovat ve stresové pohotovosti, může být pro nás snaha dostat stres pod kontrolu zdánlivě náročná. Návyk na život ve stresu je stejně zhoubný, jako jakákoliv jiná závislost.

Jaké máme pomocníky pro zvládání stresu:

  • Pravidelný pohyb a aktivní odpočinek: Pomáhá rozložit napětí a načerpat nové síly.
  • Relaxační techniky: Mindfulness, meditace nebo jóga pomáhají udržet rovnováhu.
  • Zdravou stravu a dostatek spánku: Oboje je důležité pro celkové zdraví a psychickou pohodu.
  • Pozitivní sociální vztahy: Podpora blízkých a přátel může snížit negativní dopady stresu.
  • Znát své limity: Neschopnost odpočívat a neustálý tlak na výkon přispívají ke stresu a vyhoření. 

O aromaterapii

Stres je úzce spjat s emocemi, je to psychická reakce na náročné situace, která vyvolává silné emoce jako úzkost, hněv nebo strach. Emoce a stres se vzájemně ovlivňují – stres může být spuštěn negativními emocemi, ale také samotné prožívání stresu vyvolává silné emocionální a fyzické reakce. 

Stres je stav, který je emočně nabitý. Prožívané emoce jako úzkost, strach, hněv, ale i zoufalství nebo smutek jsou základními složkami stresového stavu.  A my víme, že aromaterapie a emoce jsou úzce spojené.

Vůně působí na mozek přímým spojením čichového systému s limbickým systémem, který řídí emoce a paměť. Vonné molekuly po vdechnutí cestují do nosní dutiny, kde aktivují čichový nerv, jenž okamžitě přenáší signál do limbického systému. Zde dochází k uvolnění látek ovlivňujících náladu, pocity a vzpomínky, což vysvětluje, proč některé vůně dokážou vyvolat silné emoce, aktivizaci nebo naopak uklidnění. 

(Ilustrační foto, zdroj: Pixabay)

Jak vůně ovlivňují mozek a tělo:

  • Spojením s emocemi a pamětí: Vůně se váží na limbický systém, který je zodpovědný za emoce, paměť a chování.
  • Okamžitou reakcí: Aromatické molekuly se dostanou k čichovému nervu a odešlou signál do mozku.
  • Biochemickou reakcí: Tyto signály aktivují oblasti jako amygdala a hipokampus, což může vést k uvolnění hormonů a neurotransmiterů, jako je serotonin.
  • Vlivem na náladu: Příjemné vůně mohou zlepšit náladu, snížit stres a vyvolat pocity pohody.
  • Vlivem na bdělost a koncentraci: Některé vůně, aktivují centra bdělosti a pomáhají zlepšit schopnost soustředění.
  • Uklidňujícími účinky: Vůně mohou mít relaxační účinky, snižovat stres a podporovat klidný spánek. 

Konečně konkrétně, jak použít aromaterapii na stres. Pokud očekáváme, že se během dne ocitneme ve stresu, je dobré mít připravené éterické oleje, o kterých víme, že nám dělají dobře. Můžeme použít například inhalační tyčinku. Po dni se stresem pomůže aromaterapeutická koupel. Opět se „svými“ individuálně zvolenými éterickými oleji. A nakonec, vrchol antistresové relaxace, je aromaterapeutická masáž od profesionála.

Jak si vybrat ty správné éterické oleje

V případě stresu doporučuji volbu éterických olejů, které nám právě teď voní. Jak jsem napsala výše, stresory a naše reakce Co se týká zklidnění na psychické úrovni, náš nos nás skvěle navede. Možná zjistíte, že nějaký éterický olej je vaše celoživotní stálice. Jiné si budete vybírat podle aktuálního stavu. Stres, který se projevuje v těle, můžeme opečovat konkrétně zaměřenou volbou éterických olejů.

Nejtypičtější projevy stresu v těle:

  • Stres vedoucí k senzorickému přetížení: Benzoe, Meduňka, Levandule, Ylang-ylang
  • Stres způsobující napětí svalů: Majoránka, Levandule, Rozmarýna
  • Stres vedoucí k zadržování dechu: ukalypty, jehličnany
  • Stres vedoucí k bolesti žaludku: máty, Bergamot
  • Stres vedoucí k pocitu bezmoci: Cedr, Grep, Pačuli, Růže
  • Stres, při kterém ztrácíme nadhled: Neroli, Petitgrain, Máta peprná
 

Závěrem

Stres je přirozenou součástí života. Rizikovým se stává až tehdy, když ho nemáme ve své moci. Nároky moderní civilizace často vedou k tomu, že žijeme v pocitu, že před stresem není úniku a dokonce se může rozvinout závislost organismu na stres. Proto je důležité sebepoznávání a práce sám se sebou. Pochopit své stresory, posilovat se, stabilizovat se. Díky porozumění a náhledu dobře stavět svůj stresový managment.

Se stresem nám kromě stresového managmentu pomáhají i různé relaxační techniky. Mezi nimi zaujímá aromaterapie, pro svou silnou moc pozitivně ovlivňovat emoce. Jak může vypadat taková kazuistika holistické práce s klientem nám Bára popisuje zde.