Francie je kolébkou mnohých umění, ať už se jedná o módu, kuchyni, vína či vůně. I moderní aromaterapie se zrodila v zemi Galského kohouta – vonná léčiva ve 20. století popisují René Maurice Gattefossé, Marguerite Maury i doktor Jean Valnet. V současnosti se často setkáváme s pojem tzv. Francouzské školy aromaterapie, která údajně stojí na vnitřním užívání éterických olejů (oproti inhalaci a aplikaci na pokožku, kterou prý propaguje tzv. Anglická škola). A protože nás v Tisserand Institutu zajímalo nejen, jak je to s francouzskou aromaterapií skutečně, ale také kam se voňavá medicína v této zemi ubírá dnes, vydali jsme se do Grasse na pravidelnou konferenci fytoaromaterapie, Phyt’Arome Grasse 2017, která se konala letos na podzim.

Grasse samo o sobě je město protkané vůní – i dnes se v této oblasti pěstuje mnoho parfemářských surovin a kromě bezpočtu malých řemeslných voňavkáren zde sídlí i tři velcí výrobci parfémů (Fragonard, Mollinard a Galimard). Můžete také navštívit Mezinárodní muzeum parfémů, věnované vůním a jejich historii, a oblažit čichové buňky některým z myriády parfémů, nabízených po celém historickém centru.

O jihofrancouzském Grasse a jeho krásách a vůních by se dalo hovořit dlouze, avšak my jeli nejen za zábavou, ale také za prací. Program konference Phyt’Arom totiž sliboval mnoho zajímavých přednášek, a ač jsme byli připravení na ledacos, to, co jsme se dozvěděli nás i tak překvapilo.

Jak je to s oleji ve francouzských lékárnách?

O francouzské aromaterapii se tvrdí, že éterické oleje seženete v každé lékárně, kde vám doporučí oleje užívat vnitřně, například v šálku čaje. Ač první je pravdou, a přípravky na bázi éterických olejů v lékárnách seženete, většinou se jedná o gelové kapsle, obsahující dávku cca dvou kapek. Ty jsou podle lékárníka Dr.Jocteura, se kterým jsme se na konferenci také setkali, nejbezpečnější a nejoblíbenější cestou k vnitřnímu užití olejů. Dr.Jocteur, který se mimo jiné věnuje také vzdělávání ostatních lékárníků v oblasti aromaterapie, byl velmi překvapen naší otázkou, zda se ve Francii přidávají éterické oleje do nápojů. Jen se na nás nechápavě podíval a prohlásil: “Ale to se přece nemíchá?!” Kromě toho by prý chuť olejů byla příliš silná, i pokud bychom je nejprve rozpustili v Solubolu, což je glycerínový přípravek pro míchání olejů ve vodě. Byli jsme vděční, že nám situaci objasnil.

Voňavé nejen lékárny, ale i nemocnice

V reportáži z londýnské konference IFPA jsem se zmiňovala o tom, jak si aromaterapie a éterické oleje hledají cestu do nemocnic a hospiců, kde pomáhají pacientům s rakovinou překonávat úzkost i vedlejší účinky chemoterapie. A hned druhá přednáška v Grasse nám ukázala, že stejnou cestou se vydávají i ve Francii – panel expertů, složený ze zdravotních sester, aromaterapeutů a farmaceutů, prezentoval rozsáhlý metodologický pokyn pro aplikaci aromaterapie v nemocničním prostředí.

Publikace by měla vyjít v lednu 2018, pod názvem „Konsenzus odborníků ohledně vzdělávání, praxe a vědeckého zhodnocení aromaterapie v nemocnicích“ a bude obsahovat vše potřebné pro úspěšnou implementaci aromaterapeutické léčby do zdravotnictví – od specifických postupů, přes bezpečnost až po finanční rozvahu. Publikace se upřímně nemůžeme dočkat! Pokud se totiž snažíte dostat éterické oleje do nemocnic, musíte bojovat nejen s předsudky, ale také s neúprosností úředního šimla. Podrobný francouzský elaborát by však měl uspokojit i toho nejpuntičkářštějšího z úředníků.

Ale aby to nebylo jen o těch teoretických přípravách, mluvilo se i konkrétně o tom, kde může aromaterapie pomáhat, a proč je jako komplementární terapie – tedy terapie doplňující lékařské postupy – obzvláště vhodná. Zde se hodí diagram profesora Jacquese Kopferschmitta níže. Vidíte jasně, že aromaterapie splňuje jak přijatelnost pro pacienta, tak vědecky podložené účinky, a navíc se osvědčuje i v klinické praxi. A nejen to, pomáhá totiž jak pacientům, tak ošetřujícímu personálu. Program aromaterapeutických masáží pro zdravotníky a ošetřovatele na konferenci prezentovaly Wendy Belcour a Claire Chaffour-Ader. Éterické oleje pomáhají předcházet syndromu vyhoření, a prakticky mohou například pomáhat zvládat situace, kdy je nutné ošetřit nevábně zapáchajícího pacienta.

Snad se podobný trend dostane i k nám, a aromaterapeutická masáž se stane běžnou praxí například v domovech důchodců.

Bezpečnost především

Co nás osobně překvapilo nejvíce bylo celkové zaměření na bezpečné užívání éterických olejů. Jak již zmiňovaný tým expertů, tak následně další přednášející hovořili o vysokém ředění při aplikaci na pokožku a o nebezpečí nadměrného užívání, jak je tomu v případě osvěžovače vzduchu Puressentiel, který obsahuje 41 různých éterických olejů a může u citlivých jedinců zhoršit astma. Vedla se také diskuze o vhodnosti různých způsobů aplikace – a zda je vnitřní užití opravdu tou nejúčinnější cestou, pokud se snažíme vyléčit například zanícenou ránu.

Také jeden z novějších výzkumů se zabýval bezpečností. Nicolas Dornic ve své prezentaci představil výsledky průzkumu mezi francouzskými uživateli aromaterapie (jestli vás zajímá, jaké oleje jsou nejoblíbenější, pak u žen boduje levandule a u mužů eukalyptus), ale také přesnější model výpočtu rizika nepříznivé reakci. Kromě těchto novinek byla také prezentován pokrok v užívání inhalace pro léčbu pacientů s demencí či Alzheimerovou chorobou. Zde mají oleje velkou budoucnost, ale o tom někdy příště.

Jak je to tedy s aromaterapií ve Francii?

Jak jsem již říkala, očekávali jsme od konference ledacos, avšak příjemně nás překvapilo, že Francie rozhodně neusíná na vavřínech a sleduje nejnovější vývoj v oblasti éterických olejů – ať už se jedná o vědecký přístup ke klinickému užití, ohled na bezpečnost nebo působení ruku v ruce se zdravotnickou péčí tam, kde může aromaterapie pomáhat nejvíce. Osvěžily nás tak nejen rafinované parfémy a čerstvý vzduch jižní Francie, ale i pocit, že se naše milovaná profese vyvíjí a posunuje kupředu. Pokud to tak půjde dál, a já věřím, že ano, snad se brzy dočkáme okamžiku, kdy budou éterické oleje nejen v domácích lékárničkách, ale i v rukou ošetřovatelů a ošetřovatelek.

A jak je to s tou francouzskou školou aromaterapie? Francouzi si rozhodně do sklenice raději nalijí víno, než vodu s éterickými oleji, a pokud už užívají vnitřně, pak v malých dávkách, a s rozmyslem.

 

Autorkou článku je Hana Viola Bělíková.

 

Zdroj článku: