Již Hippokrates prý tvrdil, že všechny choroby začínají ve střevech. Střevo a jeho vliv na tělesné i duševní zdraví se poměrně často zmiňuje. Jak zásadní je tento vliv a proč bychom si měli obyvatele našeho střeva hýčkat si uvedeme v následujícím článku.

Z pohledu anatomie máme střevo tenké a tlusté. Tenké střevo je dlouhé 3 až 6 m a je zodpovědné za nejdůležitější fázi trávení všeho, co sníme. Prostřednictví trávicích enzymů dochází ke štěpení potravy na formu, která je tělem dále zužitkována. Tlusté střevo je poslední část trávicí soustavy, navazuje na tenké střevo a přebírá z něj již natrávený obsah, který se nazývá chymus. Tlusté střevo je dlouhé 1,2 až 1,5 m a vstřebávají se zde některé vitamíny, minerály a voda.

Jak je to s těmi mikrobytostmi?

Střevní mikrobiom (nebo mikrobiota), více známý pod označením střevní mikroflóra, je velmi pestrý a specializovaný ekosystém tvořen mnoha mikroorganismy. Obyvatele našeho střeva tvoří kvasinky, viry, archey a více než 90 % střevních podnájemníků tvoří bakterie. Vztah mezi mikrobiomem a člověkem je v ideálním stavu symbiotický, tzn. oboustranně prospěšný. Dojde-li ovšem k přemnožení nežádoucích bakterií, dochází k tzv. dysbióze. Hranice mezi symbiózou a dysbiózou ovšem není tak ostrá. Např. bakterie Helicobacter pyroli může vést u svého hostitele k rozvoji vředového onemocnění žaludku, ale zároveň tento druh bakterie chrání před rozvojem astmatu a snižuje riziko mrtvice nebo onemocnění rakovinou plic.

 

Stav naší mikroflóry je ovlivněn mnoha faktory. S mikrobiomem se, bohužel nebo bohudík, nerodíme. Náš střevní trakt je před narozením naprosto sterilní. Osídlení začíná již při porodu při průchodu porodním kanálem, během kterého na sebe novorozenec nachytá bakterie střevní a vaginální mikrobioty matky. Děti narozené císařským řezem jsou o tento proces ochuzeny a získávají tak bakterie, které připomínají kožní mikrobiom a to nejen matky, ale i cizích lidí, např. zdravotnického personálu.

Další vývoj mikrobiomu ovlivňuje:

  • délka trvání těhotenství
  • strava
  • genetika
  • prodělané nemoci
  • užívání antibiotik

Složení mikrobiomu v raném dětském věku významným způsobem ovlivňuje budoucí zdravotní stav a případnou náchylnost k některým nemocem. MUDr. Radkin Honzák uvádí, že: „rozvoj mikrobiomu jde v dětství a dospívání ruku v ruce s vývojem mozku a současné hypotézy dokonce pokládají mikrobiom za hybatele tohoto procesu.“ Rozmanitost a složení střevní mikroflóry nejsou neměnné a jsou významně závislé na naší stravě.

Mikrobiota dospělého člověka váží přibližně 2 kg a tvoří ji 100 bilionů bakterií. V jediném gramu stolice je více bakterií než je lidí na zemi! V horní části trávicího ústrojí je bakterií méně, v dolní části naopak velmi mnoho. Některé bakterie žijí v tenkém střevě, jiné výlučně ve střevě tlustém. Mikrobiom je tvořen mnoha bakteriemi, které jsou prospěšné (tzv. probiotické) a pak bakteriemi, které nám škodí. Ale jak jsem psala výše, charakter a vlastnosti bakterií nejsou černobílé, nejsou jen dobré a špatné. Některé bakterie mohou pro nás fungovat prospěšně, ale když nemají vhodné podmínky, může dojít k jejich „zvrhnutí“ a začnou spíše škodit. Kojení tak například snižuje riziko rozvoje lepkové nesnášenlivosti, obezity nebo psychických poruch v dospělosti, protože díky mateřskému mléku dojde k osídlení střeva a dítě tak získá převahu prospěšných bakterií.

Jak nám tedy střevní potvůrky slouží?

Někteří vědci označují mikrobiotu za orgán, neboť plní mnoho důležitých funkcí a spolupracuje s dalšími orgány.

Střevní mikroflóra:

  • zajišťuje dobré zažívání, podporuje trávení a vstřebávání živin
  • vytváří látky, kterými se chrání, a které zároveň tvoří nehostinné prostředí bránící vniknutí případných vetřelců, jako jsou patogenní bakterie, viry a paraziti, do organismu
  • zároveň slouží jako obranná linie, která zlikviduje velké množství cizorodých látek (což připomíná funkci jater a klesne-li množství prospěšných bakterií ve střevě, játra mají více práce s detoxikací)
  • vyrábí a uvolňuje pro život důležité enzymy, vitaminy a neurotransmitery
  • významně ovlivňuje imunitu → asi 80 % imunitního systému sídlí ve střevě a střevo se tak řadí k největšímu orgánu imunitní soustavy; bakterie vstupují do imunitních reakcí tím, že ovlivňují činnost některých imunitních buněk a mimo jiné tak brání rozvoji alergií nebo autoimunitních onemocnění
  • má vliv na srážení krve, protože produkuje více jak polovinu vitamínu K
  • pomáhá tlumit zánětlivé procesy v organismu, které mají vliv na rozvoj většiny civilizačních chorob
  • pomáhá zvládat stres svými vlivem na endokrinní soustavu
  • má vliv na kvalitu spánku
  • může ovlivňovat postnatální růst u savců (výzkum je zatím preklinický, tudíž plenkách, ovšem pro mě jako matku dítěte s poruchou růstu je to velmi zajímavá informace)

Proč je střevo označováno za náš druhý mozek?

Nervová centra pro mozek a míchu a nervová centra pro střevní soustavu se v nitroděložním vývoji zakládají ze stejného zárodečného listu. Komunikace mezi nervovými centry střeva a mozku probíhá několika způsoby a toto spojení se nazývá osa střevo – mozek. Nejrychlejší a nejdůležitější spojení zprostředkovává 10. hlavový nerv – bloudivý (n. vagus). Zjistilo se, že je komunikace mezi centry obousměrná. Tak nám může mozek navodit šimrání v břiše, když jsme z něčeho nervózní a naopak střevo dokáže zklidnit nebo nabudit nervovou soustavu. Je prokázáno, že střevní bakterie dokážou produkovat neurotransmitery, které mají vliv na mozek. Ve střevě se např. tvoří 80 – 95 % z celkového množství serotoninu (hormonu štěstí), který se v CNS podílí na vzniku nálad. Jeho nedostatek vede ke změnám nálad, depresi, poruchám spánku, podrážděnosti až agresivitě.

Co narušuje střevní mikrobiom, k čemu vede střevní dysbióza a jak tento stav napravit si uvedeme příště.

Článek byl publikován ve spolupráci s Kouzlem vůní – Online časopisu o vůních, bylinách a jejich využití. Zdroj článku.

Použitá literatura:

  • ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
  • PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • HONZÁK, Radkin. Střevní mikrobiom a stres. [online]. 2017 Dostupné z http://www.infekce-gp.cz/2017/doc/prednasky/3/Strevni%20mikrobiom%20a%20stres.pdf. [cit. 2018-10-24].
  • VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-10-24].
  • SCHWARZER, Martin et al.Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition.Science. 2016, vol. 351, iss. 6275, pp. 854 – 857. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/351/6275/854.editor-summary. [cit. 2018-10-24].
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Serotonin [cit. 2018-10-24].