Růže: lahodí oku a pomáhá našemu zdraví

V minulých dílech o růži jsem se zmínila, jak se k nám do Evropy dostaly ty nejznámější růže a také co je důležité dodržet, abychom se jejich krásou mohli kochat na své zahradě. V tomto díle vás seznámím s jejich terapeutickými vlastnostmi a vlivem na naše zdraví.

Přestože dle ayurvedy má již samotný pohled na růži blahodárné účinky, nedá se říct, že by každá růže byla vhodná pro udržení našeho zdraví. Z několika tisícového výběru různých druhů růží byste napočítali na prstech jedné ruky ty nejběžnější druhy, které se využívají ve fytoterapii a aromaterapii. Fytoterapie využívá růži jako bylinu se všemi látkami, které obsahuje. Aromaterapie pracuje výhradně s jejím éterickým olejem.

Nejdůležitější růže, které pomáhají snížit zdravotní potíže

Rosa damascena známá jako Růže Otto

Jen stěží se může jiná růže srovnávat s touto růží, co se účinků na zdraví týče. Tato růže je mnohostranná a lze ji využít jak ke snížení tlaku, tak na zanícené akné nebo pro srovnání harmonie mezi tělem a duší. Využití v medicíně nachází také u onemocnění dýchacích cest jako je bronchitida. Její olej působí blahodárně na zanícenou či suchou pokožku, na ekzémy a rány, také při depresích nebo pocitech častého strachu.

Existují dva druhy této růže. Ta, co kvete na jaro – zpravidla v květnu a červnu – poskytuje hodnotný éterický olej a také se z ní vyrábí homeopatické globuli. Ta, co kvete dvakrát do roka, se někdy nazývá „podzimní růže damašská“ a obohacuje svět především její krásou.

Rosa gallica, ta matka všech růží

Růže hýřící všemi odstíny růžové na dlouhém stonku nabízí také nejvábivější sladkou vůni. Využívá se především pro posílení psychické pohody, srovnání teploty těla a nastolení vnitřní rovnováhy. Osobně její macerát kombinuji s nardem a používám u paliativní péče u starých lidí.

Tato růže je poměrně odolná mrazu a lze ji tak spatřit i ve vyšších nadmořských výškách, čímž se stala dostupnou především pro národy žijící v horách.

Rosa centifolia, neodmyslitelná pomoc v Indii

Její indické jméno zní „Shatapatri“ neboli „sto květů“. Tato růže nachází dodnes uplatnění především v ayurvedě. Je zástupcem lásky, vášně a ohně. Přesto je ale využívána také pro zklidnění srdce, především zlomeného nebo nerozhodného. Pomáhá překonat truchlení, posiluje vnitřní sílu.

Rosa canina, nejlépe dostupná

Šípková růže je nejvíce využívaná v našem lidovém léčitelství. Bez nadsázky je to nejrozšířenější planá růže vůbec. Její plody – šípky – byly dle nalezených artefaktů pravděpodobně známé už Keltům, kteří si jimi doplňovali zásobu vitamínu C. Kromě toho ji lze využít také pro snížení tlaku, cholesterolu, bolesti kloubů či menstruačních bolestí.

Již po jednom dni užívání pulverizovaných šípků prokázala jedna studie snížení menstruačních bolestí u 61 žen ze sta ve věku mezi 20 a 30 lety. Ženy své potíže označily na škále bolesti od 1 do 10 průměrně mezi 5 až 7, na druhý den se snížily na 3. V jiné studii, která srovnávala účinky přípravku tišící bolest Diclofenac a inhalaci růžového éterického oleje, se prokázal stejný účinek. Asi po 10 až 3 minutách zmizely potíže.

Krátká exkurze silicí růže

Co obsahuje růžová vůně?

Především látky geraniol a nerol obsažené v růži propůjčují královně květin její vůni. Kromě toho lze nalézt také známé složky jako je citronelol, farnesol, linalol nebo eugenol a spoustu dalších.

Dnešní vědou prozkoumaný éterický olej růže je z hlediska chemického složení jedna z nejzáhadnějších látek růže vůbec. Obsahuje až 550 různých druhů molekul. Z toho asi 120 látek není dosud identifikováno. To samozřejmě probouzí zvědavost vědců a zároveň v sobě ukrývá obrovský potenciál. Stále jsou objevovány nové léčivé účinky tohoto oleje. Dle jedněch posledních studií se usuzuje, že růžová vůně vysílá do mozku pocit sytosti žaludku.

Na australské James-Cook Univerzitě v Townsville testovali vědci účinky růžového éterického oleje na 3200 ženách s nadváhou ve věku mezi 20 až 36 lety. Tyto ženy měly za úkol minimálně 3 hodiny denně strávit v místnosti s čerstvými růžemi. Neměly měnit jídelníček ani provozovat sport, pouze dýchat vůni čerstvých růží. Výsledek překvapil i lékaře. Pouhou pravidelnou inhalací růžové vůně klesala chuť k jídlu den ze dne, přičemž denní příjem kalorií klesal o 1000 Cal. Průměrně shodily tyto ženy za 3 týdny o 3 až 5 kilogramů své váhy. Pouhým vdechováním růžové silice.

Jak se získává éterický olej z růže?

Éterický olej se získává parní destilací růžových lístků, nově také extrakcí pomocí CO₂. V Turecku se růžové okvětní lístky sbírají časně ráno v době před rosným bodem. To je totiž chvíle, kdy musí růže začít čelit chladu. Produkcí terpenů se růže chrání před prokřehnutím svých lístků, čehož využívá majitel růžového pole. Zisk éterického oleje je tak nejvyšší. I přesto je však zapotřebí zhruba 5 tun zavadnutých lístečků, abychom získali 1 litr pravého neředěného éterického oleje růže.

Na co si dát pozor?

Přestože je někdy uváděno, že éterický olej není vhodný u pacientů s rakovinou, nebyla dosud zaznamenána žádná studie, která by toto tvrzení potvrzovala (vycházím také z Tisserand, 2014). Myslím si, že tuto domněnku vyvolává možný obsah stopového množství methyleugenolu, jež se v éterickém oleji může nacházet.

Za mnohem větší „nebezpečí“ bych považovala falsifikaci oleje. Jeho náročná výroba, hlavně množství potřebného materiálu, zmnohonásobňuje cenu tohoto velmi žádaného oleje. Proto se často – v lepším případě – ředí oleji s obsahem podobných aromatických látek jako je např. geránium nebo palmarosa, a nebo rostlinným olejem.

Může být však doplněn také o syntetické náhražky! Takový olej naprosto ztrácí terapeutickou hodnotu. Při koupi tak vzácného oleje vyžadujte vždy certifikát kvality, který by měl být u seriózních prodejců běžně dostupný.

Růže jako bylina

Úplně prvotní terapeutický záměr růže byl využíván v římských lázních. Růžové aroma mělo záměrně navozovat klid a podpořit odpočinek. Vzniklo tak první spa a wellness. Avšak růže jako bylina nabízí ještě mnohem víc než zklidňující vůni.

Nejdůležitější látky v růži obsažené

Růži lze využít několikera způsoby. Používají se především její okvětní lístky nebo plody, které se usušené mohou dále třeba mlýnkem na mák nebo v hmoždíři pulverizovat. Kromě éterického oleje se u obou forem nacházejí tyto významné látky:

• Bioflavonoidy (anthocyany) – jejich množství určuje sytost červené barvy, ale hlavně neutralizují volné radikály. Jak udává Evropský zdravotní informační koncil se sídlem v Bruselu (EUFIC), patří tyto látky mezi klíčové v boji proti rakovinovým buňkám.
• Třísloviny – díky stahujícím vlastnostem lze využít růžové lístky při lehkých zánětech dutiny ústní.
• Pektin – má schopnost na sebe vázat vodu, čímž se významně podílí s jejím hospodařením v buňkách. Je nezastupitelnou složkou v kosmetickém průmyslu.
• Carotin – působí silně antioxidačně, chrání buněčný obal. Jde o stejnou látku, která se tvoří při tepelné úpravě mrkve.

Co růže dokáže, to nám na těle ukáže

Přestože je růže principiálně chladivá, dokáže v nás rozdmýchat oheň nutný pro to, abychom něco strávili. Propojuje práci mozku, plic, dýchacích cest, hmatu a paměti. Tento výrok podporují také moderní vědci a badatelé zabývající se účinky růže na lidské zdraví.

V ayurvedě bývá nasazena především v rámci aromatického ošetření – olej se přidává do masážních krémů nebo se kombinuje s extraktem ze santalového dřeva. Hydrolát z růže se nabízí jako nápoj, stejně jako pulverizované růžové lístky. Růžová voda, připravená i jako odvar nebo macerát, vynáší vnitřní krásu napovrch, harmonizuje tkáně, zanechává kůži zářivě jasnou, pomáhá unaveným očím a také citlivému žaludku.

Co prokázaly různé studie

• Šípková růže užívaná vnitřně ve formě pulverizovaných šípků v nápoji snižuje krevní tlak a také cholesterol.
• Globuli růže damašské působí velmi pozitivně na sliznice a klouby, záněty a bolestivou artritidu.
• Pleťová maska z plátků růže výrazně zlepšuje pleť zanícenou akné.
• Stejně jako éterický olej levandule nebo čajovníku působí růžový éterický olej proti plísním, bakteriím a virům.
• Oxidy obsažené v růžovém oleji snižují počet choroboplodných zárodků způsobující záněty například u takových onemocněních jako je lupénka nebo revmatická artritida.
• Pouhá vůně růže harmonizuje mysl a srdce, snižuje apetit k jídlu a uvolňuje při starostech a obavách.
• Galaktolipidy obsažené v šípcích snižují aktivitu různých bílkovin, které jsou zodpovědné za různé zánětlivé procesy v kloubech. (Jedna studie potvrzuje u 82% pacientů s revmatismem jednoznačné snížení bolesti.)
• Při pravidelném používání růžového oleje ztrácí kůže méně vody a kožní buňky tak zůstávají déle aktivní. Zpomaluje se tím proces stárnutí.
• Stahující vlastnosti podporují rychlejší hojení ran a jemnější tvorbu jizev.
• Pouhých 10g prášku ze šípků užívaných po dobu jednoho měsíce snižuje o 50% tvorbu neurotransmiterů, které přitahují buňky imunitního systému. Nadbytečné nebo nežádoucí obranné reakce jsou tak silně tlumeny.
• Růže je harmonizační také v hormonálním přechodu u žen. Posiluje ženu v její nové orientaci a tlumí emoční „rozhozenost“. Otevírá a posiluje srdce a duši.
• Růžový olej aktivuje alfa vlny v mozku, které vedou k pocitu uvolnění a podporují fantazii našich snů. Při depresích se růžový olej prokázal jako vhodné antidepresivum. Inhalace růžového oleje snižuje napětí, strach a pocit skleslosti.

Vyrobte si vlastní olej ze šípků pro péči o jizvy

• 100 g sušených šípků s jádrem
• 200 ml rostlinného oleje (mandlový, makadamový nebo olivový)

Šípky se nejrychleji suší nadrobno nakrájené v troubě při teplotě mezi 30°a 40°C. Do čisté sklenice s víkem vložíme nasušené šípky a zalijeme olejem. Ponecháme asi jeden týden na tmavém místě stát. Je dobré každý den tuto směs protřepat. Poté přecedíme a plníme do malých lahviček, které uchováváme v chladu a temnu.

Sytě oranžový šípkový olej se výborně hodí na ošetření všech typů pokožky, především pak suché. Zvláčňuje a zjemňuje i staré jizvy. Při denní péči projasňuje pleť, dodává jí mladý a zdravý vzhled.

Nestihli jste si nasbírat šípky před tím, než přešli mrazem, abyste si je správně nasušili? Nevadí! Příště se podělím o jednoduchý recept na praktické využití měkkých šípků v kuchyni s jinými plody z čeledi růžovitých.

Krásný podzim!
Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.
Článek byl publikován ve spolupráci s Kouzlem vůní. Zdroj článku:

Zdroj:

• Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9.
• TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.