Tradiční čínská medicína (中医 Zhōngyī) je velmi stará. Vlastně se datuje od Žlutého císaře, ale je ještě starší. Podle tradiční čínské chronologie panoval Žlutý císař v letech 2697–2598 př. n. l. Jemu je připisována Vnitřní kniha Žlutého císaře (黄帝内经 Huángdì nèijīng). Je to základní dílo (kánon) Tradiční čínské medicíny (TČM), jež je zároveň považováno i za její nejstarší dílo a i dnes po těch letech se jím lékaři TČM řídí. 
Již tenkrát to byl velmi propracovaný systém, ať se to týkalo fytoterapie, akupunktury a dalších odvětví medicíny do kterých patřily masáže, cvičení a dietetika… Tento systém byl daleko před řeckým i římským lékařstvím. Vždyť Hippokratés (460 př. n. l. – 370 př. n. l.) byl daleko mladší a tak nás nepřekvapí, že i první zakladatele „západní“ medicíny ovlivňovala TČM a další léčebné pohledy. Velmi tomu například pomohl císař Augustus (vládl 27 př. n. l. – 14 n. l.), kdy se do Říma začalo hodně dovážet hedvábí. Tak vlastně vznikala Hedvábná stezka, která mizela a zase se objevovala podle míru s národy na jejich trasách.
Když Jezuité upalovali v Evropě čarodějnice, tak v té samé době se paradoxně v Číně (jezuité) oblékali do tradičních čínských oděvů a studovali čínskou filozofii včetně TČM. Vlastně první misionáři byli františkáni ve 13. století a jezuité začali působit v Číně od 16 století. Jedním z nich byl Karel Slavíček (pokřtěn 26. prosince 1678, Jimramov – 24. srpna 1735, Peking) byl katolický kněz, jezuita, misionář v Číně, matematik, astronom, hudebník a první český sinolog. Stal se autorem prvního plánu Pekingu. Když se vrátím k upalování čarodějnic, tak se tím vlastně i ničilo evropské a i české tradiční léčitelství. A kdo ví, jaké znalosti včetně diagnostiky používaly české čarodějnice. Vždyť i staří Slované komunikovali s Čínou a prý tím vynikala Velká Morava… Novodobě se například TČM dostávala do Čech díky námořníkům. Například techniku „moxování“ používanou v TČM přivezli Holandští námořníci a díky tomu naše prababičky moxovaly neboli požehovaly. Podobné je to s technikou baňkování, ale tu znali i Egypťané.
V historii Číny to byli vždy vystudovaní lékaři a i dnes patří v Číně k vysokoškolskému vzdělání. Dnešní čínští studenti medicíny studují pět let klasickou medicínu – tedy západní a pak další roky mají specializace (dvou až čtyřleté) dle svého výběru a jednou z nich je TČM. Takže dnešní čínský lékař se dívá očima jak západní tak tradiční medicíny. Sám jsem byl svědkem v ordinaci TČM lékaře v čínské nemocnici, kdy čínská pacientka lékaři řekla: „Já si přeji západní medicínu!“ a on jí na chřipku napsal antibiotika. Nebo u jiného lékaře TČM, kdy lékař dělal tradiční diagnostiku jazyka a podle diagnostiky mohla pacientce hrozit mozková příhoda a tak jí lékař ihned poslal na CT, které bylo v budově nemocnice.
Jak se vlastně liší TČM od západní medicíny?
V evropských a tedy i českých podmínkách záleží na praktikovy. Může se dívat západním způsobem a léčit symptomaticky – tady to bolí, tak na to dám akupunkturu. Pravá TČM se dívá holisticky, neboli se snaží pojmout jedinečnost jednotlivce a jeho „vesmíru“ (vnějších vztahů a souvislostí). TČM diagnostiky vlastně „neznají“ názvy nemocí. Například zmíněná mozková příhoda je v TČM pod názvem „Úder větru“ (中风 Zhòngfēng). Slovo feng je v překladu vítr (známe fengshui / vítr voda – ve své podstatě také léčebný systém). Právě to zachycuje největší rozdíl pohledu západní a tradiční medicíny. Tradiční medicína se dívá na prostředí a v podstatě se dá říct na počasí. Takže v těle často léčí prostředí jako třeba vlhko, horko, chlad, sucho, ale i ten vítr nebo se dívá, jak je co silné nebo slabé, jak se to hýbe nebo nehýbe. Co to v praxi znamená? Například, když má žena výtok, tak západní medicína zkoumá, jestli nemá pacientka kvasinky a pak se je snaží zničit. TČM se dívá na prostředí. Praktik se ptá (včetně dalších diagnostik) na barvu výtoku, aby určil jeho termickou vlastnost, podle toho léčí. Například diagnostikami zjistí vlhké horko – tedy prostředí, ve kterém se kvasinky mohou rozmnožovat. Pacientka by měla dostat dietetické a další rady, akupunkturu nebo fototerapii dle zaměření praktika TČM, které by v tomto případě změnily dané prostředí a kvasinky by tak neměly živnou půdu. Léčba jde vždy ruku v ruce s psychikou. Zmíněné vlhké horko může ukazovat na dost dalších příčin ve fyzické i v psychické oblasti, které terapeut hledá. Cílem je odstranit kořen nerovnováhy. Díky tomu, že sleduje člověka jako celek, může TČM fungovat jako preventivní medicína. K dobré diagnostice slouží učení Yin/Yang (Jin/Jang), Nebe-Země-Člověk, Pěti elementů atd. Většina toho byla již popsaná ve zmíněném Vnitřním kánonu Žlutého císaře. Dále velkou pomocí jsou to Čtyři diagnostické metody (四诊 Sì zhěn), které propracoval lékař Bian Que – 扁䳍 (407 př.nl. – 310 př.nl.) – pozorování, naslouhání, pohmat a dotazování. Sem patří diagnostika jazyka nebo pulzu. Lékař Bian Que byl velmi slavný. Například provedl transplantaci srdce. O něm se traduje příběh:
Král Wei se Bian Que zeptal: „Ty a tvoji bratři jste odborníci v medicíně, ale kdo z vás je nejlepší?“
Bian Que králi řekl: „Můj nejstarší bratr je nejlepší. Já jsem ten nejhorší mezi námi třemi!“
„Proč?“ ptal se král Wei.
„Můj nejstarší bratr vždy vyléčí nemoc před jejím viditelným vznikem. To je důvod, proč bratr není známý – ale jeho schopnosti jsou drženy v nejvyšší vážnosti u naší rodiny. Můj starší bratr léčí pacienty hned v začátku a tak má vlastně jen slabé případy“.
Teď jsme si položili základ na další téma: Na co se má klient připravit při první návštěvě u praktika TČM, co ho zajímá a proč.
TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA – jak probíhá první vyšetření.
- Výběr terapeuta
- Diagnostický rozhovor
- Ošetření
Výběr terapeuta – jako v aromaterapii:
Dnes bych asi vybíral na doporučení od přátel s vědomím, že i oni mohou mít pouze subjektivní pohled. V každém případě by mě zajímalo vzdělání daného terapeuta.
Například se mi stalo, že jsem na chvilku zaskakoval za kolegyní v obchůdku s TČM. Zazvonil telefon, který jsem zvedl. Volal muž, který se mě ptal, jaké akupunkturní jehly se nejvíc používají. Odpověděl jsem, že záleží na druhu akupunktury a že v Čechách se na tělo nejvíc používají akupunkturní jehly v rozměru 0,22x40mm. On na to, že právě čte knížku o akupunktuře a že se rozhodl, že bude akupunkturu (v podstatě okamžitě) praktikovat…
To byl extrém. Přesto je mnoho lidí, kteří TČM dělají po pár hodinách kurzu.
V Číně je vzdělání TČM poměrně časově náročné. Dělá jí lékař, který fakultu studoval minimálně sedm let. Zároveň vyrůstal v prostředí, ve kterém mnoho z principů TČM funguje v běžném životě.
Tady v Čechách je několik škol TČM v rozsahu učiva na rok a půl nebo i pět let. Já sám dělal (v té době) tříletou školu. Některé ze škol zveřejňují své žáky nebo dávají doporučení. Také zde praktikuje několik čínských lékařů.
Existuje i komora TČM, kde je seznam praktiků – samozřejmě těch, co řádně platí příspěvky.
Já jsem trochu skeptický ke všem těm seznamům. Jsou v nich určitě kvalitní terapeuti, ale je to škála typů lidí a tak jsou tam i ti méně kvalitní terapeuti a ani lékařský diplom nezajišťuje bezpodmínečně vyšší kvalitu ošetření. Prostě normální průřez společností – žádná výjimka. Takže pryč s romantismem. V aromaterapii to platí také.
Kolik stojí ošetření?
To je také džungle. Ceny jsou různé podle typu ošetření. Jinak stojí kontrola u fytoterapeuta, dietetika, praktika tuiny nebo akupunktury. Většinou nejdražší je tak zvaný „Diagnostický pohovor“.
Může stát od 500 Kč (většinou 700 Kč) až u jedné pražské lékařky 3500 Kč. Opět kvalita nerozhoduje. To znamená, že za 500 Kč se můžete setkat s kvalitním terapeutem a za 900 Kč to může být někdo, kdo vás ani nevyslechne a diagnostiku střílí od oka.
Dnešní rozumné ceny se pohybují kolem 300 Kč za půl hodinu (sem spadá často kontrola po fytoterapii) a za hodinu 600 Kč (často akupunktura). Když má terapeut hodně dobré jméno, může být u něj cena vyšší. (Například vystudoval 7 až 9 letou lékařskou fakultu v Číně).
Jak návštěva probíhá?
Záleží jak je praktik zaměřený, ale většinou projdete čtyřmi diagnostickými metodami, které jsou známé 2500 let. Připisují se lékaři Bian Que.
- Pozorování + pozorování jazyka
- Naslouchání + čichání
- Dotazování
- Pohmat + vyšetření pulzu
1. Pozorování + pozorování jazyka
Praktik sleduje, co vyzařujete (v TČM tak zvaného ducha = životní jiskru). Také se sleduje barva kůže, rtů, očí (bělmo, víčka, duhovka, čočka), pohyby, postava, vrásky, vlasy, ale i nehty atd. Vše něco vyjadřuje. Například červená barva ukazuje na horko, žlutá na vlhko, tmavá kůže kolem úst může být stagnace v pohlavních orgánech. Diagnostika jazyka také vypovídá o člověku mnohé. Zase ukazuje na vnitřní počasí nebo na jednotlivé orgány. Třeba otisky zubů po stranách jazyka, které jsou způsobené vlastně otokem, ukazují na slabou a vlhkou Slezinu (v TČM pojetí).
2. Naslouchání + čichání
Tady praktik vnímá sílu hlasu nebo jeho rychlost. Ukřičená rychlý hlas je většinou „jaterní“, ale může to být i nedoslýchavost (Ledviny). Dále naslouchá dech – nádech je o ledvinách a výdech o plicích. Čicháním vnímá, co se v těle děje a co je dominantní. Například zapáchající nohy = vlhké horko ve Slezině, zapáchající podpaždí = vlhké horko v játrech, zkažený dech = horko v žaludku, vůně moře nebo zkažená voda = dominantní element Voda (Ledviny)
3. Dotazování
Metoda dotazování je propracovaný systém, který pomáhá rozprostřít diagnostickou síť. Základní otázky jsou na: chlad / horko, pocení, hlava a tělo, hrudník a břicho, chuť k jídlu, žízeň, stolice a močení, spánek, smyslové orgány, bolest, gynekologie, psychický stav, sex, dětský věk. Vlastně TČM sleduje celý „vesmír“ daného jednotlivce. TČM pracuje holisticky. Jen je škoda, že jsou i symptomatické postupy, které se vyučují v lékařských doškolovacích kurzech.
4. Pohmat + vyšetření pulzu
Vyšetření pohmatem je důležité. Jednak terapeut vnímá, co se děje (Je to horké nebo studené; jsou tu útvary; je kůže napnutá; cítím spazmy; je to pro klienta citlivé, jaká je bolest – ostrá nebo tupá atd.) Pulz je také důležitá metoda, která může dobře dokreslit stav klienta. Sleduje se rychlost, síla, ale i další vjemy na palcové straně ruky, kdy nejblíž k palci jsou horní orgány (srdce, plíce), o prst dál jsou střední orgány a o další prst jsou spodní orgány, ale nejčastěji Ledviny. Prohmatávají se tři hloubky. Z toho vyplývá, že na každé ruce je devět diagnostických míst.
Co přijde po diagnostice?
Záleží na tom, jakého terapeuta jste si vybrali. Může přijít dietetické doporučení, masáž, cvičení qigong a nebo klasika a tou je fytoterapie nebo akupunktura. Samozřejmě může přijít i aromaterapie, jejíž oleje jsou rozdělené podle TČM. Některé chladí, jiné zahřívají, další rozbíjejí stagnace a rozhýbávají krev. Například růže je nejvíce yinový éterický olej a tak když je rozpraskaný jazyk, noční pocení s nespavostí, může to ukazovat na tzv. nedostatek yinu.
Aromaterapie se dá dobře kombinovat s dalšími metodami TČM a mohou se tak zesilovat principy léčby.
JAK JE TO TEDY S TČM A AROMATERAPIÍ?
V Číně samotné se v TČM praxi setkáme s aromaterapií jen málo. Objevovala se a mizela. Nejvíc se používala ke kosmetickým (včetně koupelí) a náboženským účelům. V Číně se destilace používala kolem roku 800 př.n.l. (samotná destilace je, ale ještě starší) a tak i aromaterapie mohla být v Číně destilována. Například lékař Li Shizhen; (1518-1593) ve své encyklopedii Bencao gangmu (本草纲目, Soupis stromů a bylin), která obsahuje více než 1800 léků čínské medicíny, 11 000 receptů a také podrobné informace o 1 094 léčivých rostlinách a asi 20 éterických olejů.
Jak se tedy dá na aromaterapii dívat z úhlu pohledu TČM? Můžeme začít od základu:
- Yin Yang
- Pět elementů
- Obrazy nemocí – jednotlivé ÉO zařazené podle obrazů
- Bagua – Fengshui; cvičení – práce s trigramy; osm bodů trigramů a chrono-praxe s ÉO, Hexagramy – stavba kompozice podle hexagramu; I-jing
- Metody TČM a aromaterapie:
- moxování
- baňkování
- akupunktura
- tuina
- huoliao
- guasha
- Yin Yang – jednotlivé ÉO jsou zařazené podle principů yin yang a tak se s nimi podle toho dá pracovat a harmonizovat tyto energie. Například to může znamenat, že se dá zahřívat (yang) nebo chladit (yin). Jiným příkladem je harmonizování vnitřního muže nebo vnitřní ženu – yinem (růží) doplnit ženskou energii a yangem mužskou energii (zázvor – odvaha, komunikace) atd. Někteří praktici rozdělují ÉO podle rychlosti odpařování na yinové nebo yangové. Je dobré vědět, že rozlišení Yin Yang není nikdy absolutní a to platí i v aromaterapii. Ještě uvedu jeden pohled. Yang je dynamický a aktivní a tak nás yangové oleje povzbuzují k činu: „Jdeme na to!“ (zázvor). Yin je meditační a reflexní a tak nás yinové oleje k smyslu: „Pojďme zpracovat to a rozhodnout, co dál.“ (cypřiš).
- Pět elementů – jednotlivé ÉO jsou zařazené k pěti čínským elementům a tak jejich vlastnosti můžeme využívat buď pro daný element nebo v principu elementů, kdy pomocí ÉO můžeme jednotlivé elementy vyživovat nebo omezovat. Dá se to využít i v práci na akupunkturních bodech, kdy na každé dráze jsou body pěti elementů (najdeme je pod jmény: Body přehrad nebo Přepravní body nebo Antické body). V taoistické alchymistické praxi se například pro vnitřní regulaci pěti elementů využívala příroda, kdy rostliny (například stromy) přiřazené svými vlastnostmi k pěti elementů, se použili jako body (elementy) na chůzi dle pentagramu a tak si můžeme rozmístit i ÉO doma a začít praktikovat – harmonizovat. Například na dráze Ledvin (KI) je bod KI 1 – Dřevo, KI 2 – Oheň, KI 3 – Země, KI 7 – Kov a KI 10 – Voda.
- VODA: geránium – yin, cedr – yang;
- DŘEVO: bergamot – stagnace;
- OHEŇ: ylang ylang – yin, rozmarýn yang;
- ZEMĚ: vetiver – yin, benzoe – yang;
- KOV: cypřiš – yin, čajovník – yang;
- Obrazy nemocí – jednotlivé ÉO jsou přiřazené podle obrazů nemocí TČM a tak po určení diagnózy vybereme ÉO – například na tzv. Stagnaci v játrech – bergamot, Nedostatek Qi ve slezině – benzoe, Stagnace krve – rozmarýn atd.
- Bagua (pakua) je osm trigramů, jež tvoří základ Knihy proměn (I-ťing) a ze kterých je odvozeno 64 hexagramů. Osm trigramů prezentují základní principy – tvoří základ Knihy proměn – Yì Jīng, znaky 易經 (I-ťing) a ze kterých je odvozeno 64 hexagramů. Baguu využívá Fengshui, bojové umění, masáž tuina, mikrosystém břicha v akupunktuře a chronoakupunktura atd.
- Fengshui – přes ÉO se dají dorovnávat jednotlivé oblasti. Například bychom potřebovali podpořit trigram Qian, kde jsou nápomocní přátelé a vůně myrty by se jim líbila.
Pro bohatství v sektoru trigramu Xun by hezky voněl bergamot. (Podle Fengshui rozdělil ÉO známý aromaterapeut G. Mojaye).
- Bagua (bojové umění – chození v kruhu) původní taoistické šamanské cvičení v přírodě – dnes můžeme dle trigramů rozmístit ÉO na všechny sektory v kruhu a meditačně cvičit baguu.
- Chronoakupunktura – styl Želva ukazuje, že každou dvouhodinu je otevřený jeden z bodů, který náleží k trigramům a otevírá zvláštní dráhy, potřít směsí vhodných ÉO. Dnes se stáhnou aplikace a nemusí se složitě počítat.
- Hexagramy se využívají v Knize proměn a tak i zde můžeme tvořit kompozice olejů. Vlastně jsou dvě možnosti. Hexagram se skládá ze dvou trigramů (spodní trigram ukazuje vnitřní a horní trigram vnější prostředí jednotlivce) a tak použijeme ÉO trigramů anebo můžeme kombinovat ÉO pomocí yinu a yangu, kdy se začíná od spodní čáry hexagramu s tím, že plná čára je yang (= yangové oleje) a přerušovaná čára je yin = yinové oleje).
- Metody TČM a aromaterapie (ÉO jsou hořlavé, tak musíme dbát na bezpečnost u ohnivých technik):
- Moxování neboli prohřívání – po moxování akupunkturního bodu se dá na prohřáté a tudíž prokrvené místo aplikovat směs ÉO dle diagnostiky. Pod moxování patří technika tygrování, kdy moxa hoří v kovovém pouzdře a tím se dělá masáž. Samotní Číňané prodávají tygrovadla v setu s ÉO, kdy jako u moxování se pak místo ošetří ÉO. Jsou i různé moxovací / prohřívací krabičky a i zde můžeme využít ÉO.
- Baňkování – pod baňky, obzvlášť pohyblivé se dá dle diagnózy aplikovat směs ÉO (pozor, může pálit)
- Akupunktura – technik je víc. Někteří máčí jehly přímo do ÉO a jiní aplikují směs na kůži
- Tuina masáž – má mnoho rozvinutých technik a je kolébkou mnoha masáží včetně shiatsu. Dá se kombinovat u některých technik s aromaterapií. Například u dětské tuiny je technika na srážení teploty, kde se tradičně pracuje s vodou, dá se to nahradit chladivou směsí ÉO
- Huoliao – huo – oheň, liao – léčba, která patří pod moxování. Jen se tu prohřívají celé oblasti najednou. Například celá záda, na která se dá mokrý ručník. Ten se polije lihem a zapálí. Jiným mokrým ručníkem se přikrýváním ohně reguluje teplota. Když je oblast patřičně prohřátá a prokrvená, tak se aplikuje směs ÉO. Na ÉO se dá folie, na ní deka a člověk se nechá 45 min. odpočívat. Technika prý jde až do kostí. Vyhání chlad a je velmi prospěšná i na další neduhy.
- Guasha – Gua znamená škrábat a sha je horko. Dělá se destičkou z jadeitu. Poškrabování jadeitem bylo určeno pouze čínským císařům a vysokým hodnostářům (jinak se provádělo porcelánovou lžičkou nebo škrabkou z buvolího rohu). Provádí se na těle ošetřeném ÉO. Účinně detoxikuje organismus a zvyšuje imunitu. Lze jí použít všude tam, kde má klient bolesti spojené s nerovnováhou v těle a podle TČM vyhání škodlivinu z povrchu.
Nepopsal jsem zde všechny možné metody. Je to jen nástin práce s aromaterapií a TČM. Daly by se sem zařadit další techniky jako třeba reflexní terapie, různé mikrosystémy například ucha, kde můžeme ÉO aplikovat v uchu na oblast páteře, kterou za minimálních nákladů tak ošetřím. Někteří praktici využívají sytém ucha a aromaterapie na ovlivňování psychiky.
Co říci závěrem? V každém případě je možné zde využít aromaterapii jak tradičně, tak její použití rozvíjet v daných systémech.
Petr Novák