Ni hao, dnes jsme šli do ženského buddhistického kláštera. Dostali jsme rady, jak se máme na dnešek připravit a to nejíst před tím 24 hodin maso (což bylo včera docela těžké, protože jsme měli ten super oběd v drahém hotelu), nemít sex a očistit před tím své tělo i duši. Když se toto dodrží, tak by se nám mělo splnit naše přání zde vyslovené. FOTOGALERIE
Do chrámu jsme jeli sami jenom s doktorem Davidem bez Afričanů. Hned u vchodu byla socha s dračími hlavami. Dle legendy komu se podaří do dračí tlamy hodit minci a ta se v ní udrží, tak tomu se také splní přání. Nikomu z nás se to bohužel nepodařilo. 🙁 Procházeli jsme se
po celém areálu a nasávali do sebe tu atmosféru okolo nás. V chrámových budovách postavených v duchu fengshui hrála příjemná hudba. Bylo zde i méně lidí než na co jsme při svých výletech zvyklí, takže nás i toto potěšilo. U takové velké pece každý z nás vyslovil své přání
a do pece hodil své tyčinky, které jsme za vstupenku dostali u vchodu. Někteří si v jednom z chrámů nechali vyložit věštbu. Byl to chrám, kde bylo 500 mosazných Buddhů. Úkol zněl jasně. vybrat si Buddhu, který se mi líbí a od něj přičíst svůj věk a tak se posunout například od Buddhy 330 s věkem 20 k Buddhovi 350. S číslem Buddhy se šlo k mnišce a ta za 10 yuenů vydala s číslem Buddhy kartičku a s tou se šlo za dalších deset yuenů za vykladačem. V podstatě všichni, kdo si dali vysvětlit význam vypočteného Buddhy, dopadli pozitivně a popřípadě se dozvěděli, čeho se mají vyvarovat. Uvnitř chrámů se nemá fotografovat a tak mám většinu fotografií z exteriéru.
V jednom chrámu jsem se cítil hodně dobře. I zde hrála hudba a kolem centrálního oltáře se chodilo dokola ve směru hodinových ručiček. Prostor byl dost velký a tak tam v kruhu chodilo asi 70 lidí.
Na chvilku jsem se přidal. Oni se modlili a já nasával příjemnou atmosféru… Před chrámem seděli vykladači z ruky a z obličeje a i ti co vykládají I-ťing. Překvapilo mě, že někteří vykladači byli slepí. Zpět jsme jeli zase stejným autobusem, ale jak to v Číně bývá – jel jinudy než tam. A tak jsme museli vystoupit jinde a jít přes sídlištní tržiště, kde se dost věcí včetně jídla prodává ze země a člověk tu vidí živá zvířata (slepice, ryby, želvy atd. Někteří z nás tím byli zaskočeni. Já už tudy šel a bylo to ještě zajímavější, protože středem tržiště akorát dělali výkop a tak všudypřítomný prach byl ještě hustší…
Po obědě jsme ve čtyřech vyrazili na bleší trh. Bylo to náročné, protože odpoledne bylo venku tak 30 stupňů a trh je na betonovém prostranství. Na trhu se smlouvá a angličtina tady nefrčí, takže domluva byla slabší čínštinou a kalkulačkou… Byli zde sochy z kamene, dřeva, mosazi. Prostě mnoho starožitností včetně kaligrafií – takže bylo na co koukat. Nakoupili jsme menší i větší věcičky. Asi bych potřeboval poradit, jak mám převést meč, který se do kufru nevejde a skříňku? 🙂 Potom jsme si chvíli odpočinuli naproti v parku na městských hradbách. A zítra? – to ještě nevím…