V minulém článku jsme si popsali, jak je pro nás mikrobiom důležitý. V tomto článku se zaměříme na to, co vše můžeme využít pro zlepšení nebo obnovení stavu střeva i jeho potvůrek.

K narušení střevní mikroflóry může dojít z mnoha příčin. Řadí se sem nezdravá strava, některé léky a antibiotika, dlouhotrvající stres, alkohol, kouření a přílišná čistotnost.

Antibiotika narušují střevní mikrofloru

Antibiotika mění střevní flóru tím, že zmenšují rozmanitost střevních mikrobů nebo jejich schopnosti. Po aplikaci antibiotik trvá různě dlouhou dobu, než se mikrobiota zotaví. Změny jsou patrné i měsíce po užívání antibiotik a je prokázáno, že právě špatné bakterie si vytváří rezistenci vůči antibiotikům a ještě 2 roky po jejich aplikaci mohou střevo obývat. A nejedná se pouze o antibiotika v humánní medicíně, ale i o antibiotika v medicíně veterinární. Působí na nás tak i rezidua antibiotik v mase léčených zvířat nebo z ovoce a zeleniny, které byly hnojeny mrvou zvířat, která léky užívala. Při užívání antibiotik se doporučuje zároveň užívání probiotických doplňků stravy z lékárny, ideálně v kapslích, které se rozpustí až ve střevě. Kapsle jsou ale pouze první pomoc a není možné se na ně spoléhat stále.

Chronický stres vede ke snížení prokrvení střev, protože tělo je nastaveno tak, aby byly při stresu zásobovány krví přednostně kardiovaskulární systém, dýchací systém a svaly (reakce útok nebo útěk). Pokud se to děje dlouhodobě, dochází mimo jiné právě k poruchám a poškození zažívacího traktu a tím i mikrobioty.

Co se děje, když to nefunguje?

Dysmikrobie střevní může vést k následujícím obtížím:

  • alergie
  • atopický ekzém
  • obezita, diabetes II. typu, rozvoj metabolického syndromu
  • nemoci srdce a cév
  • zánětlivé onemocnění střev
  • autoimunitní choroby
  • psychické obtíže a onemocnění
  • ADHD a autismus

Strava: alfa a omega péče o střevo a jeho mikrobytosti

Nejdůležitější v péči o střevo a mikrobiom jsou kvalitní potraviny a pestré stravování. Nezdravá strava, to jsou průmyslově zpracované potraviny v podobě polotovarů a hotových jídel, strava s nedostatkem vlákniny a naopak přemírou jednoduchých cukrů a nekvalitních tuků.

Vláknina je stravou pro střevní bakterie, funguje ve střevě mimo jiné jako tzv. prebiotikum. Prebiotikum je definováno jako „nestravitelná potravní ingredience, která slouží jako výživa a blahodárně ovlivňuje hostitele tím, že selektivně stimuluje růst a/nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tlustém střevě a tím zlepšuje hostitelovo zdraví.“ (Jonáš et al.) Ve stravě by proto neměly chybět čerstvé i vařené ovoce a zelenina, luštěniny, celá zrna obilovin, pseudoobiloviny (např. amarant, proso, quinoa, pohanka), semínka a oříšky.

Do jídelníčku zařadíme potraviny, které prošly mléčným kvašením a jsou tak zdrojem probiotických bakterií. Kvašená zelenina zároveň funguje i jako prebiotikum. Na výběr máme opravdu velkou spoustu potravin:

  • zelenina a ovoce: kvašené okurky, nakládaná zelenina pickles nebo kimchi, kysané zelí, kvašená jablka, umeboshi švestičky
  • mléčné výrobky: kefír, jogurt
  • fermentované výrobky ze sóji (v bio kvalitě): natto, miso pasta, tempeh (lze vyrobit i z cizrny)
  • dochucovadla: umeocet, jablečný ocet
  • fermentované nápoje: kombucha, vodní kefír (krystaly TIBI), zelný nebo pšeničný rejuvelak, chlebový nápoj (brottrunk), zázvorové pivo

Co dalšího můžeme pro svá střeva a jejich obyvatele udělat?

Pokud naše stravování kulhá na jednu nohu (případně na obě), je nutné zařazovat změny do jídelníčku postupně. Může se to zdát nelogické, ale pokud je naše tělo na něco zvyklé, tak jakákoli odchylka od normy (přestože správným směrem), může vést k náhlým změnám ve složení mikrobiomu a tím k další zátěži. Na podporu zažívání můžeme využít koření, které zlepší chuť a stravitelnost pokrmu (majoránka, koriandr, kardamom, kmín, saturejka, tymián a další).

Pro zlepšení trávení využijeme i prostředky aromaterapie. Vnitřně můžeme užívat rostlinné oleje. Lněný olej působí protizánětlivě a to nejen ve střevech. Olej z černuchy seté působí proti nadýmání a podporuje funkci žaludku, jater a střev. Hořčičný olej podporuje trávení a olej z vinných hroznů zklidňuje podrážděnou střevní sliznici.

Top éterické oleje pro úpravu zažívání jsou oleje z kmínu kořenného a pomeranče sladkého. Olej z kmínu povzbuzuje trávení, zmírňuje plynatost, zmírňuje křeče, podporuje činnost hladkého svalstva a je vhodný i při poruchách trávení psychosomatického původu. Olej z pomeranče je účinný při křečích, nevolnosti, průjmech i zácpě.

Další éterické oleje vhodné na podporu zažívání

  • máty kadeřavá nebo peprná: protikřečové, nevolnost, povzbuzení činnosti jater, cholagogum, karminativum (pro děti je vhodnější máta bergamotová)
  • kardamom: nevolnost, pálení žáhy, karminativum
  • majoránka zahradní: nadýmání, průjem, špatné zažívání, křeče
  • bergamot: nervové vypětí, které se odráží v zažívacím ústrojí
  • heřmánek pravý: záněty zažívacího ústrojí, bolesti, křeče
  • koriandr setý: nadýmání, křeče, nevolnost, záněty střev

Další éterické oleje jsou ideální i pro řešení trávicích obtíží spojených s dlouhodobým stresem. Volba vhodného oleje nebo směsi je čistě na osobních preferencích. Způsoby aplikací při trávicích obtížích jsou inhalace, masáže břicha nebo aplikace směsi na solar. Nosný rostlinný olej můžeme doplnit o olej z černuchy seté pro její účinky na trávicí systém.

K revitalizaci střevní mikroflóry pánové Jonáš, Kuchař a Frej doporučují také např. heřmánek pravý (čaj), koriandr (čerstvé lístky, semena, nálev), len setý (semena) a pomerančovou kůru z bio pomeranče (výborné prebiotikum).

Semínka lnu setého bych ráda zdůraznila. Používá se při zácpě, při zánětech žaludku a střev, při vředech žaludku a dvanáctníku. Doporučuje se užívat večer namočené semínko, které se druhý den ráno povaří, odvar se vypije. Sliz, který takto vznikne, působí hojivě na střevní sliznici. Semínko se sní třeba s kaší nebo v polévce. Další možnost je užívat čerstvě nadrcené semeno.

Kromě výše uvedených doporučení je vhodný i pravidelný pohyb a pití dostatečného množství kvalitních tekutin.
Autorkou článku je Petra Hyťhová, Foto: Pixabay.

Článek byl publikován ve spolupráci s Kouzlem vůní – Online časopisu o vůních, bylinách a jejich využití. Zdroj článku.

Použitá literatura:

  • ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
  • PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • JONÁŠ, Josef – KUCHAŘ, Jiří – FREJ, David. Jak dál po antibiotikách (a během jeich užívání). Praha: Eminent, 2017. ISBN 978-80-7281-514-2.
  • VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-12-14].
  • STARNOVSKÁ, Tamara. Střevní mikrobiom potřetí, tentokrát z pohledu nutriční terapeutky. E-interna, 2017. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2111/strevni-mikrobiom-potreti-tentokrat-z-pohledu-nutricni-terapeutky/. [cit. 2018-12-14].
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • SVOBODOVÁ BROOKER, Kateřina. Biochemie silic I., II., III.(přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2017.